Steyr 1500 Funkkraftwagen Kfz.17, část 3

Jen dva obrázky: snad už hotové radiovybavení (vysílač a přijímač jsou naklonované díly od Dragonu, zbytek je domácí výroba), a protože jsem stříkal vnitřek střechy a zbyla mi barva, fouknul jsem rovnou i celý předek a zároveň ho i částečně opatinoval.

Steyr 1500 Funkkraftwagen Kfz.17, část 2

Kabinu řidiče jsem úspěšně dobrousil, nalepil zbroušené šrouby/nýty a další leptané detaly a celou sestavu naštříkal surfacerem. Na rozdíl od původní varianty ve stavebnici nejsou lopata a krumpáč na přednách blatnících.
Na podvozek jsem dolepil pár drátků simulujících brzdová táhla a hadičky a celek nasříkal základní hnědou barvou. Na rozdíl od skutečnosti se ve stavebnici brzdové bubny otáčí spolu s koly a tak dokud budu chtít mít možnost kola sundat, nemohu zatím konce brzdových hadiček k bubnům přilepit.

Do interieru nástavby jsem doplnil (metodou odborného odhadu) vnitřní rámy oken (na kterých budou ještě zatemňovací roletky), nějake to elektrické vedení a dřevěnou podlahu. Stůl pro radiovybavení tam zatím není. Celý vnitřek jsem nastříkal Vallejo barvou dřeva jako základ a potom oloupal vrchní barvu metodou laku na vlasy.
Z vnější strany jsem pomocí pásků plastiku doplnil chybějící materiál, všechno zabrousil a dolepil leptané detaily.

Momentálně si připravuju vysílačky a ostatní vybavení. Stůl pro radiovybavení jak jej nabízí stavebnice neodpovídá ničemu, co jsem našel na dostupných fotografiích (a na tuto variantu jich je velmi málo). Zřejmě se přikloním k standardnímu vybavení vozu Kfz.17 (fotografie interieru Kfz.17 na podvozku Horch jsou dostupné).

Steyr 1500 Funkkraftwagen Kfz.17

Po tomto vozidle jsem pokukoval už nějakou dobu a když se naskytla příležitost, neváhal jsem. Stavebnice Tamiya je možná trochu nedoceněný poklad. Sice jsem z ní nepoužil spoustu dílů, ale vše, co jsem použil, sedlo perfektně. Prostě "shake & bake"system. Čistě vylisované, ostré detaily, snadná sestavitelnost... Tamiya prostě umí.

Konverzní sadu na radio vůz dělá CMK. Přiznám se, že jsem osciloval mezi leností (koupím sadu) a "opravdovým modelářem*" (to vysochám, jsou to jednoduché tvary).
Nakonec zvítězil lenoch a zainvestoval jsem do sady CMK. Nechci napsat rovnou, že ten výrobek stojí za .... (nic), ale kdyby zvítězil "opravdový modelář", možná bych se navztekal méně.
Na první pohled vše vypadalo obstojně, nic nechybělo a nebylo ulomené, bublinky skoro žádné. Standarní návod typu "sem někam to nějak přilep", včetně několika zajímavostí (obrázek lze najít na stránkách výrobce CMK):

Návod se také nezmiňuje o nutnosti úpravy dílu stavebnice tak, aby se dala usadit budka řidiče (zdroj: PMMS)

Po odstranění nálitků bylo třeba většinu velkých plochých dílů vyrovnat (s tím se musí více či méně počítat). Začistění dílů a odstranění resinové blány z otvorů bylo rutinní operací (i když "blána" v několika případech měla tloušťku až 1 mm).
Bylo nutné velmi dobře si rozmyslet co kdy a kam přilepit, aby ve výsledku bylo co nejméně tmelení a výsledek nebyl úplně šišatý (u CMK nejsou moc kamarádi z pravým úhlem).
Na kabině řidiče je nutné dodělat všechny rohy (boční díly s dveřni jsou nějak kratší). Také oba střešní díly jsou menší, než by měly být (ve všech směrech).

Takto zatím vypadá budka řidiče (původní myšlenku otevřít dveře na jedné straně jsem velmi rychle zavrhl):

U nástavby ale dveře otevřené nechám, takže zatím si připravuju věci pro interier. Podle dostupných fotografií a výkresů to vypadá, že celá sestava je nižší, než má být. Proto jsem ji podložil na šasi cca 0,5 mm, a stejně tak mírně zvedl střechu (a zároveň to pomůže při opravě strešního dílu, který má přesahovat stěny).

* srovnej s pojmem "opravdový programátor":

Za starých dobrých časů - ve "zlaté éře" počítačů bylo snadné odlišit muže od chlapců (v literatuře označených "Opravdoví muži" a "Pojídači koláčů"). Opravdoví muži byli ti, kteří skutečně rozuměli programování počítačů. Pojídači koláčů byli ti, co tomu nerozuměli. Opravdový počítačový programátor říkal věci jako "DO 10 I=1,10" a "ABEND" (vyslovoval to s velkými písmeny, abyste rozuměli) a zbytek světa říkal věci jako "Počítače jsou pro mne příliš komplikované" a nebo "Nemohu se s počítačem sžít, je tak neosobní".

Více zde.

Citroën 11CV, hotovo

Po několikerém odbarvení celého modelu a mnoha opakováných vrstvách lesklého laku a přeleštění jsem se nakonec dostal do stadia, kdy jsem model bleskurychle dokončil, abych ho už měl z krku.
Na závěr mě tento drahoušek ještě potěšil drobnostmi jako problematicky pasující přední a zadní sklo, strhnutý lak a barva (Tamiya páskou!) při náštřiku chromovaných částí a podobně, ale to už jsem se nenechal odradit a surově jsem to zakamufloval.

Výsledek je podle mě tak na půl cesty, ale nakonec jsem celkem spokojený (že už to mám za sebou). Další leštěnka bude nejdřív za rok!

M4A3 Sherman, finále

Po delší přestávce je model hotový. Mezičasem jsem mu ještě řádně naložil připravky AK Interactive nasyslenými na Bratislavské zimě. Figurky jsem několikrát přemalovával, a i když na fotografiích se mohou zdát docela ucházející, ve skutečnosti mě čeká ještě hodný kus cesty, než je budu moci ukázat naživo.

A ještě několik obrázků z postupu patinování a stavby:

Článkové pásy firmy Bronco jsou velmi pěkné a od originálu se konstrukcí zase tak moc neliší. Při troše opatrnosti jsou plně funkční, ale dost křehké. Spojovací prvky (end connectors) mají velmi malou styčnou plochu, musí se lepit jen minimálním množstvím lepilda (aby byla zachovaná funkčnost pásu) a jsou velmi náchylné na ulomení. Krom toho Bronco nedodává rozšiřující články (duckbills, extended end connectors), které jsem získal z pásů AFV Club.

Na posledním obrázku je něco z vezené výstroje, kterou jsem původně chtěl celý tank osypat, ale nakonec jsem použil jen menší část.

M4A3 Sherman, díl 2

Další úpravy zahrnují doplnění detailů a celkové ztenčení deflektoru výfukových plynů a potom už jen drobnosti a olepení celého modelu leptanými díly.

Nástřik surfacerem a základní barvou, trocha modulace.

A takto model vypadá teď, po lesklém laku, obtiscích a troše pigmentů a jiného zašpinění podvozku

M4A3 Sherman

Po experimentech z Citroenem a leským lakem jsem zaříznul do staré Tamiye abych si spravil náladu. Model je hodně starý, ale co už, když jsem si ho koupil. Tentokrát to bude ale bez jakýchkoliv vnitřností (léčím se z AMS).
Seznam potřebných úprav modelu se dá najít na strankách Modeling the U.S. Army in WWII.

Korba pořebuje zaslepit díry nad pásy (společný trik pro všechny Shermany od Tamiye). Další věcí je, že sváry na horní straně, byť pěkně vyvedené, nemají být propadlé. Pomocí miliputu jsem je vyplnil tak, že jsou zároveň se stropem korby a nebo i trochu nad. Nakonec jsem zatmelil všechny díry pro vezenou výstroj (použiju lepty) a Surfacerem 500 naznačil strukturu odlévaných částí - krytu převodovky a stropu korby v místě předních poklopů.

Věži chybí zesílení pancíře na levé straně. Udělal jsem ho kombinací plastových destiček a miliputu. Zvýraznění struktury odlévaného povrchu je stejné, jako na korbě. Použil jsem kovovou hlaveň RB Model. Je o pár mm kratší, než původní ze stavebnice, ale neřešil jsem, která je správná.