Stavět jsme začali ještě ten samý den po návratu a hned nastaly mírné třenice mezi jeho snahou mít model postavený co nejdříve a mým záměrem naučit ho alespoň neco z modelářských dovedností.
V rámečcích vypadá model velmi hezky, ale při stavbě se projevily některé problémy:
- Na vodorovných ocasních plochách byla přesazená formy, takže bylo třeba dost brousit, zejména dosedací plochy spoje s trupem. I tak tam zůstala malá škvíra, kterou jsem nakonec v nestřeženém okamžiku zamázl miliputem.
- Křídlo (obě poloviny v jednom kuse spolu s cetroplánem a částí spodku trupu) nakonec zapasovaly (opět s minimalizovanými škvírami) až po zkrácení vodicích kolíků skoro o polovinu. I tady pomohla trocha miliputu.
- Přesazení formy se objevilo i na krytu motoru – je vylisovaný v jednom kuse včetně motoru a dělící roviny jsou na něm dvě, na sebe kolmé – celkem 4 „švy“. Dva stačilo jen jemně seškrábnout, další dva si vyžadovaly více broušení.
Odolal jsem přesvědčování, že překryt kabiny se má podle návodu přilepit hned na začátku, a zatímco syn dobrušoval kola, překryt jsem zamaskoval páskou a maskolem a teprve potom přilepil. Kryty podvozkových šachet, podvozkové nohy a kola jsme zatím nepřilepili.
A potom přišla chvíle, na kterou se syn těšil nejvíc – barvení modelu stříkací pistolí. Nejprve jsem namíchal barvu „zinc chromate“ na vnitřky podvozkových šachet a potom provedl pečlivou instruktáž, jak se s pistolí pracuje. Zapoměl jsem ovšem na jednu maličkost, a tak když se syn chtěl podívat, kde že je ta tryska, pistoli přitom naklonil na stranu a barvu si vylil na ruku, protože pistole nemá na nádobce víčko.
Po znovunamíchání barvy si stříkání vyzkoušel na papíře a hurá na model. Držel pistoli v ruce poprvé a bylo to na něm vidět. Výsledek nebyl moc přesvědčivý, a tak jsem nástřik trochu doopravil. Taky si ztěžoval, že pistole je hodně těžká.
Po zaschnutí barvy jsem šachty zamaskoval a nástřik modrou barvou si už vysloveně užíval. Nakonec jsem poopravoval jen pár drobností (např. náběžné hrany) a musel ho odehnat, protože už chtěl nalepit obtisky.
Druhý den jsme ještě model přestříkli lesklým lakem a po zaschnutí konečně nanesli obtisky. Postupovali jsme přesně podle návodu, a to byla chyba, protože se nám podařilo nalepit menší výsostné znaky na křídla, a větší nám zbyly na trup. Naštěstí šly ještě sundat a tak nakonec všechno dopadlo dobře.
Potom zbývalo dolepit podvozky a ostatní drobné díly. Teď model stojí ve vitíně a čekám, až bude syn mít náladu zkusit si na něm nějaké patinovací techniky. Zatím se jeho zájem obrátil trochu jiným směrem.
