Jagdpanzer 38 Hetzer, finále

Malovat odřeniny na takto opticky rozbitý povrch není vůbec žádná legrace. Výsledek totiž skoro není vidět a tak má člověk pocit, že je toho pořád málo. Stejně tak i další patinovací techniky.
Nakonec jsem se vyvztekal při dolepování tažných lan a lopaty. Pokud použijete leptané šircny (jako já) a nalepíte držák lopaty a heveru podle návodu, máte téměř 100% jistotu, že tam lopata nebude pasovat (bez brutální chirurgie).
Docela jsem se odvázal při finálním pigmentování podvozku. Nakonec se mi to zdálo moc přehnané, tak jsem to všechno trochu utlumil matným lakem, ale pro změnu je to utlumené až moc.

Jagdpanzer 38 Hetzer, část 5.

Nastal okamžik pravdy a můj pokus o "ambush" kamufláž (poprvé v životě). Nedopadlo to úplně špatně, ale zase ani perfektně, takže budu muset dělat nějaké opravy. Konec konců, vždycky to můžu nanovo přestříkat.

Nejprve jsem nastříkal zelené plochy na místa, kde budou potom žlutá pole a kousky nařezané Tamiya pásky zamaskoval flíčky, které budou zelené. Podle výkresu v publikaci MBI jsem potom přibližně vyřezal tvar žlutých polí a zamaskoval je. Protože jsem neodhadl množství žluté (dunkelgelb) a nějaká mi zbyla, přidal jsem bílou a trochu jsem si "zamoduloval".
Potom jsem zamaskoval další plošky, které ve výsledku budou žluté (na hnědých a zalených polích). Trvalo mi to zhruba tři večery.

Následně jsem zastříkal místa, kde budou hnědá pole. Tu jsem se dopustil první (další) chyby a z lenosti jsem nestříkal celý povrch. To se projevilo po úplném odmaskování nedostříknutými okraji některých polí. Opět dle výkresu jsem vyřezal tvary hnědých polí a zamaskoval je.
Protože se mi nechtělo připravovat speciální pozadí pro fotky, jsou obrázky i s pracovním bordelem na stole.

Nakonec jsem celý porch nastříkal zelenou barvou. I tu jsem trochu zesvětlil některé části, ale není to tak výrazné, jako při žluté barvě.
Výsledek po odstranění masek (docela mazec odlepovat všechny ty drobné kousíčky pásky) je na obrázcích úplně nahoře.

Jagdpanzer 38 Hetzer, část 4.

Model mám olepený vším podstatným kromě držáku antény, heveru a drobných kovových oček na korbě. Ty doplním asi až po kamufláži. Abych mohl přilepit šircny, pokračoval jsem podvozkem. Celý spodek jsem naštříkal základem XF-10 (hnědá) a pásy FX-52 (earth). Všechna kola jsem lehce přestříkl příslušnou kamuflážní barvou, domaloval detaily světlejším odstínem a potom washoval, pigmentoval a tak podobně.

Celý podvozek je teď ve stavu polotovaru, zbytek doladím až z celým vozidlem.

19.5.2011
Nechtělo se mi kvůli dvěma fotografiím zakladat nový příspěvek, takže jen pokračuju. Extra leptané šircny se lepily docela dobře, jen je třeba předtím zatmelit otvory pro původní plastové, protože nejsou na stejných místech.
Po prostudování fotografií jsem také vyměnil poklop velitele za dvoudílný (pokud si toho vůbec někdo všiml na předchozích obrázcích). Také jsem v rozporu s předchozím tvrzením začal lepit i ty očka na korbu, snad je při malování a makování neolámu.

Necham to tak, von už to někdo spočítá.....

Jagdpanzer 38 Hetzer, část 3.

V dnešní části budou pouze dvě fotografie. Rozhodl jsem se nědělat motorový prostor a přilepil jsem kryty. Důvody byly dva:

1. mírně zkroucená korba a nepasující motorová přepážka. V stropní části vznikla docela viditelná mezera, kterou jsem se slepením motorových krytů pokusil (aspoň trochu) upravit. I tak jsem musel střešní díl trochu "olištovat" platikovými pásky. Zajímavé, že Michal, který staví stejnou stavebnici, jen má za málo dávat fotky na svůj blog, tento problém neměl a vše pasovalo, jak má.
2. doladit motor a celý prostor do "prezentovatelného" stavu by chtělo opravdu hodně práce.

Postupně model olepuju detaily. Chytře jsem nejprve přilepil zadní blatníky (neboť návody jsou jen pro začátečníky), a pak jsem nadával jak dlaždič, když jsem na ně dolepoval leptané držáky nářadí.
Také jsem si připravil pásy. Je na nich dost stop po vyhazovačích, ale nebude třeba tmelit všechny, protože nebudou vidět.

Jagdpanzer 38 Hetzer, část 2.

Do interieru jsem dolepil všechny předem připravené detaily (náboje byly docela opruz, protože všechny měly přesazenou formu. Nakonec jsem se dopustil faulu, začistil je jen z jedné strany a do držáků otočil tak, že nezačištěná strana není vidět. Taky umístit je leptaných do držáků nebylo až tak jednoduché).
Potom následovala patina standardním postupem: odřeniny, wash, semtam nějaký ten pigment atd.

Jak jsem psal již dříve, spodní vana korby byla ve stavebnici mírně zkroucená a ukázalo se, že horní díl na tom není o moc líp. Oba díly jsem lepil postupně dokola a stahoval gumičkami. Snažil jsem se korbu slepit tak, aby okolo zatím jen na sucho osazeného stropního dílu nevznikly žádné mezery. Občas jsem musel plastovým dílům domluvit silnějším zatlačením a sekundovým lepidlem. Přesto stav v zadní části (nad motorovou přepážkou) není ideální. Motorová přepážka úplně přesně nepasuje a nedrží boky korby ve správné pozici.