Stavbu poněkud narušily problémy s kompresorem, který odmítal pracovat, jak se má, ale po „důrazné“ domluvě začal opět fungovat.
Spodek korby a slepené pásy jsem celé nastříkal tmavohnědou barvou (mix Tamiya XF-10 a černé – od oka). Gumové obruče kol jsem natřel řídkou barvou Vallejo - Black Grey. Disky kol jsem od středu jemně stříkl barvou namíchanou na vrchní časti modelu (viz. níže). Potom jsem všechno ušpinil různými „washi“ a pigmenty zemitých odstínů. Poprvé jsem také použil Migův „Pigment fixer“ a „blátíčko“ namíchane z Mig akrylového resinu doporučeným způsobem. Nakonec jsem mixem černé a stříbrné Humbrolky (od oka) naznačil odření pásů „na kov“ a tuhou se pokusil vyleštit vnitřní plochy pásů od gumových obručí pojezdových kol.
Fotografie napravo je focenéá s bleskem, Ve skutečnosti není „ušpinění“ tak výrazné.
Barvu na horní plochy modelu jsem namíchal z Tamiya XF-49 Khaki a XF-58 olive green tak, aby výsledkem byl nějaký zelenohnědý odstín. Jednolitost nástřiku jsem se pokusil rozbít nepravidelnými poli (fleky) základního odstínu s přidanou XF-57 buff. Gumové zástěry jsem natřel štetcem barvou Vallejo - Black Grey a statní detaily také příslušnými odstíny barev Vallejo (model color – na štetec).
Následoval nástřik lesklým lakem a potom wash. Použil jsem Migův „Dark wash“. Migův wash, na rozdíl od původního způsobu, který také používám (olejová barva naředěná mixem terpentýnového oleje a technického benzínu), se po zaschnutí dá velmi snadno setřít – třeba prstem (mix olejové barvy se musí spíš odrolit nějakým štetcem s tvrdým vlasem. Drží mnohem lépe). To umožňuje různé opravy a modifikace, ale má to také jeden háček.
Po alĺikaci a zaschnití washe jsem se pokusil o „zestárnutí“ nátěru metodou rozmývání teček olejových barev. Tento zpúsob používám často a celkem úspěšně na modelech v měříktu 1/35. Při tupování skvrn se díky vlastnostem Migova washe zaschnutý pigment spojil s pigmentem olejové „tečky“ a celý povrch se velmi ztmavil. A to i při velké opatrnosti při tupování.
Lehký drybrush jsem provedl barvou Humbrol 72 a olejovou barvou odstínu neapolská žlutá. O odřeniny jsem se nepokoušel, stroj byl dobře udržovaný (konec konců se nezúčastnil žádného válečného konfliktu). Nakonec jsem přidal tu a tam ještě pár pigmentů, očazení od výfuku a zaprášení barvou Tamiya XF-57 buff. Jemně jsem zaprášil celý povrch modelu, takže trochu zmatněl a zesvětlil se.
Obtisky jsem dostal od kolegy modeláře. Model přesdtavuje nějaký „obecný“ tank Československé armády. Znak by měl být trochu menší. Podle dostupných fotografií není při umísťování znaku na vež nějaký řád. Měl by být i na druhé straně, ale jednou z mnoha mojich chyb při stavbě je i to, že tam pro něj prostě není místo.
Na fotografii ještě není věžový kulomet. U něj se mi podařilo ulomit a ztratit kus hlavně, takže momentálně řeším nějakou náhradu.
Poprvé jsem si vyzkoušel některé Migovy produkty. Zdá se mi, že použití pigment fixeru mírně ztmaví zasažení nátěr. Také bláto vytvořené z akrylového resinu se mi líbilo (je jen opatrně použité zejména na spodní straně blatníkú a zadní části tanku), jen mě zarazilo, že po zaschnutí zůstala hmota pololesklá.
Stavba trvala déle než původně zamýšlený 1 týden (ale můžu se vymluvit na objektivní potíže s kompresorem). Výsledkem je pěkný malý model, který do vitriny plné velkých (1/35) druhoválečných modelů přinese určité oživení.
