Další úpravy zahrnují doplnění detailů a celkové ztenčení deflektoru výfukových plynů a potom už jen drobnosti a olepení celého modelu leptanými díly.
Nástřik surfacerem a základní barvou, trocha modulace.
A takto model vypadá teď, po lesklém laku, obtiscích a troše pigmentů a jiného zašpinění podvozku
19. 11. 2011
31. 10. 2011
M4A3 Sherman
Po experimentech z Citroenem a leským lakem jsem zaříznul do staré Tamiye abych si spravil náladu. Model je hodně starý, ale co už, když jsem si ho koupil. Tentokrát to bude ale bez jakýchkoliv vnitřností (léčím se z AMS).
Seznam potřebných úprav modelu se dá najít na strankách Modeling the U.S. Army in WWII.
Korba pořebuje zaslepit díry nad pásy (společný trik pro všechny Shermany od Tamiye). Další věcí je, že sváry na horní straně, byť pěkně vyvedené, nemají být propadlé. Pomocí miliputu jsem je vyplnil tak, že jsou zároveň se stropem korby a nebo i trochu nad. Nakonec jsem zatmelil všechny díry pro vezenou výstroj (použiju lepty) a Surfacerem 500 naznačil strukturu odlévaných částí - krytu převodovky a stropu korby v místě předních poklopů.
Věži chybí zesílení pancíře na levé straně. Udělal jsem ho kombinací plastových destiček a miliputu. Zvýraznění struktury odlévaného povrchu je stejné, jako na korbě. Použil jsem kovovou hlaveň RB Model. Je o pár mm kratší, než původní ze stavebnice, ale neřešil jsem, která je správná.
Seznam potřebných úprav modelu se dá najít na strankách Modeling the U.S. Army in WWII.
Korba pořebuje zaslepit díry nad pásy (společný trik pro všechny Shermany od Tamiye). Další věcí je, že sváry na horní straně, byť pěkně vyvedené, nemají být propadlé. Pomocí miliputu jsem je vyplnil tak, že jsou zároveň se stropem korby a nebo i trochu nad. Nakonec jsem zatmelil všechny díry pro vezenou výstroj (použiju lepty) a Surfacerem 500 naznačil strukturu odlévaných částí - krytu převodovky a stropu korby v místě předních poklopů.
Věži chybí zesílení pancíře na levé straně. Udělal jsem ho kombinací plastových destiček a miliputu. Zvýraznění struktury odlévaného povrchu je stejné, jako na korbě. Použil jsem kovovou hlaveň RB Model. Je o pár mm kratší, než původní ze stavebnice, ale neřešil jsem, která je správná.
17. 10. 2011
Citroën 11CV, díl 2
Původně jsem uvažoval o vyhlášení akce "Uteč Romanovi !", ale nakonec to bude jen normální pokračování stavby.
Pokrok zase není tak výrazný, protože stavebnice je dost jednoduchá. Podle Pedrovy rady jsem trochu barevně odlišil podlahu (bez ohledu na historickou správnost - stejně nebude moc vidět), upravil zadní dtrany předních sedaček a trochu palubní desku. Nakonec jsem nepoužil lept ale obtisk ze stavebnice.
Potom už následoval nástřit černou barvou (Tamiya XF-1 s trochou Tamiya lesklého laku). Výsledkem byl krásný pololesklý povrch, že jsem dlouho váhal, jestli mám dát ještě vrstvu laku. Nakonec jsem se rozhodl pro úplnou leštěnku, a momentálně je na modelu vrstva laku a čeká mě oblíbená činnost - leštit a leštit a leštit a.... (leštit)...


Jedna z barevných variant má zajímavé disky kol - ráfek je světle oranžový (podle návodu bílá + oranžová 5 : 1), ale zatím jsem na to nesebral odvahu.
Také není úplně jasné které části mají být pochromované - např. čelní mřížku jsem viděl minimálně ve třech variantách.
Pokrok zase není tak výrazný, protože stavebnice je dost jednoduchá. Podle Pedrovy rady jsem trochu barevně odlišil podlahu (bez ohledu na historickou správnost - stejně nebude moc vidět), upravil zadní dtrany předních sedaček a trochu palubní desku. Nakonec jsem nepoužil lept ale obtisk ze stavebnice.
Potom už následoval nástřit černou barvou (Tamiya XF-1 s trochou Tamiya lesklého laku). Výsledkem byl krásný pololesklý povrch, že jsem dlouho váhal, jestli mám dát ještě vrstvu laku. Nakonec jsem se rozhodl pro úplnou leštěnku, a momentálně je na modelu vrstva laku a čeká mě oblíbená činnost - leštit a leštit a leštit a.... (leštit)...


Nahradit přední mřížku nebyla až taková sranda, protože:
- původní plastový díl je docela masivní, a to, co z něj zbyde je náchylné na prasknutí, ohnutí a jinou deformaci (vlastní zkušenost)
- leptaná mřížka byla o nějakou tu desetinku milimetru užší (ale zase trochu vyšší) než bylo třeba a tak jsem musel dost laborovat při hledání té správné pozice.
Jedna z barevných variant má zajímavé disky kol - ráfek je světle oranžový (podle návodu bílá + oranžová 5 : 1), ale zatím jsem na to nesebral odvahu.
Také není úplně jasné které části mají být pochromované - např. čelní mřížku jsem viděl minimálně ve třech variantách.
10. 10. 2011
Citroën 11CV
Podlehl jsem nátlaku našich autíčkářů (čau Pedro) a dal se na autíčko. Ale abych se nezpronevěřil svému zaměření, bude to sice leštěnka, ale aspoň ve správném měřítku a ze správného období.
Po stavebnici Citroënu jsem pokukoval od té doby, co Tamiya vydala čtvrtku. Když vyšla pětatřicetinba, nebylo proč váhat. Postupem času jsem dokoupil ještě Hauleří lepty a naposledy i odlévaná kola.
Stavba by měla být bez nějakých velkých úprav a řezání modelu, hlavním cílem je vyzkoušet si leský povrch.
Do interieru jsem dolepil nějakou tu leptanou drobotinu (a musím napsat, že mě Hauler zpracováním návodu tedy nijak neoslnil. Naštěstí se na jejich stránkách dají najít fotografie postavených modelů k jednotlivým leptům a zjistit, jak to vlastně autoři mysleli).
Celý vnitřek jsem fouknul nějakou světle hnědou barvou (jakože podle návodu) a trochu podmaloval Vallejo barvami.
Asi 4 mm mezeru mezi podvozkem a horní částí karoserie v prostoru pod zadními blatníky jsem zalepil páskem 0.13 mm plastu, takže skrz vozidlo už nebude vidět.
Po porovnáním stavebnice z dostupnými fotografiemi dochovaných vozidel to vypadá, že vnitřní strana dveří (zvláště pro civilní vozidla) vypadala trochu jinak, ale řešit to nebudu.
Odlévaná kola od Haulera mají lepší dezén, ale díky nálitku se tato výhoda ztrácí na cca 1/5 obvodu pneumatiky. Po odříznutí nálitku se také objevlo několik bublin, které je třeba vytmelit. Doufám, že při správném natočení kol stopa po nálitku nebude vidět.
Po stavebnici Citroënu jsem pokukoval od té doby, co Tamiya vydala čtvrtku. Když vyšla pětatřicetinba, nebylo proč váhat. Postupem času jsem dokoupil ještě Hauleří lepty a naposledy i odlévaná kola.
Stavba by měla být bez nějakých velkých úprav a řezání modelu, hlavním cílem je vyzkoušet si leský povrch.
Do interieru jsem dolepil nějakou tu leptanou drobotinu (a musím napsat, že mě Hauler zpracováním návodu tedy nijak neoslnil. Naštěstí se na jejich stránkách dají najít fotografie postavených modelů k jednotlivým leptům a zjistit, jak to vlastně autoři mysleli).
Celý vnitřek jsem fouknul nějakou světle hnědou barvou (jakože podle návodu) a trochu podmaloval Vallejo barvami.
Asi 4 mm mezeru mezi podvozkem a horní částí karoserie v prostoru pod zadními blatníky jsem zalepil páskem 0.13 mm plastu, takže skrz vozidlo už nebude vidět.
Po porovnáním stavebnice z dostupnými fotografiemi dochovaných vozidel to vypadá, že vnitřní strana dveří (zvláště pro civilní vozidla) vypadala trochu jinak, ale řešit to nebudu.
Odlévaná kola od Haulera mají lepší dezén, ale díky nálitku se tato výhoda ztrácí na cca 1/5 obvodu pneumatiky. Po odříznutí nálitku se také objevlo několik bublin, které je třeba vytmelit. Doufám, že při správném natočení kol stopa po nálitku nebude vidět.
30. 9. 2011
26. 9. 2011
Stuart VI (M5A1), část 3.
26.9.2011
Pár drobných odřenin (žádné brutální opotřebování, ty tanky byly docela nové a americká OD barva byla kvalitní), lesklý lak, obtisky, wash, "tečkovaná" a nějaké ty stečeniny.
Policejní číslo je poskládané z obtisků OK decal, bílá 23 je stříkaná přes šablonu.
19.9.2011
Tank už má kabátek ze základní barvy (US Olive Drab) plus nějaký ten pokus o modulaci. Zatím je to ve stadiu rozpracovanosti, takže odstíny barev jsou velmi výrazné. Postupně teď domalovávám různé drobnosti.
Už se to docela na Stuarta podobá, co?
Pár drobných odřenin (žádné brutální opotřebování, ty tanky byly docela nové a americká OD barva byla kvalitní), lesklý lak, obtisky, wash, "tečkovaná" a nějaké ty stečeniny.
Policejní číslo je poskládané z obtisků OK decal, bílá 23 je stříkaná přes šablonu.
19.9.2011
Tank už má kabátek ze základní barvy (US Olive Drab) plus nějaký ten pokus o modulaci. Zatím je to ve stadiu rozpracovanosti, takže odstíny barev jsou velmi výrazné. Postupně teď domalovávám různé drobnosti.
Už se to docela na Stuarta podobá, co?
19. 9. 2011
Stuart VI (M5A1), část 2.
Hodně času jsem strávil olepováním modelu drobotinou, jako například drapáky na věži (každý ze dvou dílů), různá madla, oka a jiné výčnělky, kterými je tank doslova osypaný.
Také jsem na model nalepil různé leptané kousky z Eduard sady pro Tamiyácký model, některé z úspěchem (různé přezky, řemínky, držáky nářadí), některé po mnoha pokusech a nadávání nechal plastové (ochranné rámy předních reflektorů - noční můra !!!).
Ještě jsem musel odříznou cca 1 mm ze spodního okraje věnce věže, protože věž seděla moc vysoko. Kdybych četl pořádně recenze stavebnice, udělal bych to hned na začátku. Takto hrozilo poškození modelu, ale nakonec to dopadlo dobře.
Model je už v surfaceru s částečně hotovým podvozkem (tak abych mohl přilepit zadní kryty). Dlouho jsem váhal, který stroj si postavit a nakonec jsem si vybral bílou 23 1. obrněného pluku. Od většiny ostatních strojů se odlišuje pozdním typem pojezdových kol, zadnímy kryty, má ohnutý přední levý blatník a jako jede z mála strojů má policejní číslo před taktickým.
Problémem, je že dostupné fotografie jsou z různých období a liši se zejména polními úpravami (přidané boxy na blatnicích apod.), takže stejně nakonec skončím u metody "odborného odhadu".
Také jsem na model nalepil různé leptané kousky z Eduard sady pro Tamiyácký model, některé z úspěchem (různé přezky, řemínky, držáky nářadí), některé po mnoha pokusech a nadávání nechal plastové (ochranné rámy předních reflektorů - noční můra !!!).
Ještě jsem musel odříznou cca 1 mm ze spodního okraje věnce věže, protože věž seděla moc vysoko. Kdybych četl pořádně recenze stavebnice, udělal bych to hned na začátku. Takto hrozilo poškození modelu, ale nakonec to dopadlo dobře.
Model je už v surfaceru s částečně hotovým podvozkem (tak abych mohl přilepit zadní kryty). Dlouho jsem váhal, který stroj si postavit a nakonec jsem si vybral bílou 23 1. obrněného pluku. Od většiny ostatních strojů se odlišuje pozdním typem pojezdových kol, zadnímy kryty, má ohnutý přední levý blatník a jako jede z mála strojů má policejní číslo před taktickým.
Problémem, je že dostupné fotografie jsou z různých období a liši se zejména polními úpravami (přidané boxy na blatnicích apod.), takže stejně nakonec skončím u metody "odborného odhadu".
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)






























