BZ-ZiS-5V m.42 dokončení

Dalším krokem byla patina. Snažil jsem se pomocí fitrů trochu odlišit barvu na kovových a dřevěných částech, ale výsledný efekt skoro není vidět. Docela jsem se vyřádil s Migovým blátíčkem a pigmenty vůbec. Model jsem zespodu nijak nešetřil, a naložil mu, co se do něj vešlo. Obzváště mě nadchnul efekt rozstříkávání naředěného a rozmíchaného pigmentu ze štětce pomocí vzduchu ze stříkací pistole. Výsledek je vidět na fotografii spodku modelu.

Horní plochy jsem trochu zmatněl nástřikem naředěné barvy Buff (Tamiya FX-57) a potom maloval odřeniny různými odstíny barev Vallejo. Wash a jemný dry-brush patří mezi obvyklé techniky, stejně tak jako malování různých stečenců roztupovanou olejovou barvou.
Nakonec jsem doinstaloval hadice (bužírka z radioamatérského obchodu - ta silnějsí. Tenčí je zbytek ze stavebnice FlaK 36/37 firmy Tamiya) a různé vezené drobnosti (bedny, plechovky, lopata atd). Posledním krokech bylo ještě jedno jemné zaprášení celého spodku vozidla.

BZ-ZiS-5V m.42 pokračování

Po dlouhém vnitřním boji jsem nakonec zavrhl variantu československého stroje (kvůli nedostatku podkladů) a rozhodl se pro třibarevnou variantu (a tedy pro určitou modifikaci stavebnice.
Na rám vozidla jsem přidal schránku na nářadí (na levou stranu) a mechanické čerpadlo s držákem a náhonem. Rozvod s ventily vzadu by měl být vlastně na cisterně, ale takto se mi to líp stavělo. Kohouty ventilů jsou plastové. Nahřál jsem plastikovou tyčku (zbytek rámečku) a za tepla vtlačil do hlavičky šroubu systému TORX (šestihranný imbus se zaoblenými stěnami). Z vytvořeného polotovaru jsem potom nařezal tenké plátky.

Změny na cisterně:

• madla a krytka inspekčního otvoru na zadním čele (krytka na fotografii není vidět)
• nové držáky lávek na bocích a madla v zadní části
• stupačky na zadní straně a blatníky vpředu
• odstranění předlisovaného držáku ruční pumpy na levě straně a přidané držáky na hadici

Cisternu jsem stříkal a patinoval (zatím jen částečně) samostatně. Zatím je patina jen na spodní straně, která bude po přilepení k podvozku skoro nedostupná. Použil jsem barvy Tamiya XF-10 (tmavá hnědá), FX-57 Buff (krémová) a mix XF-58 Olive Green s pár kapkami žluté XF-3.

Podvozek je hotový a nastříkaný. Ze spodní strany jsem už model částečně patinoval (MiGovo blátíčko, pigmenty a tak). Kola jsou na fotografiích zatím jen nasazená.

Shora je zatím jen základní nástřik (maskoval jsem Maskolem, ale výsledek není až tak skvělý, jak jsem očekával), lesklý lak a obtisky.

BZ-ZiS-5V model 42

Tento model (Army Fuel Truck BZ-ZiS-5V mod. 1942) patří do skupiny modelů nákladních automobilů na podvozku ZiS-5V původně vyráběných ukrajinskou firmou SDS/Fort a přebalovaný mimo jiné také firmou Eastern Express. Výlisky jsou z velmi měkkého a křehkého plastu a snadno se lámou, obzvláště při oddělování tenkých dílů z rámečků. Na rozdíl od jiných modelů této řady, které jsem již stavěl, není tu moc propadlin (ale najdou se). Stop po vyhazovačích je ale požehnaně a je třeba si dát pozor na chyby stavebnice. Oproti původní stavebnici SDS/Fort v krabičce není kus bužírky (hadice).

Nejprve jsem chtěl stavět vozidlo 1. Čs armádnícho sboru (fotografie je z knihy Milana Kopeckého 1. Československá samostatná tanková brigáda v SSSR), ale při podrobnějším studiu podkladů se ukázalo, že nějak neexistuje (nebo já jsem nenašel) dobovou fotografii tohoto stroje v konfiguraci, jak jej nabízí výrobce stavebnice (model 1942).

Dokonce i atraktivní bokorys tříbarevné kamufláže na boku krabičky ukazuje jiný typ (nemá ruční čerpadla na bocích cisterny, má motorem poháněné čerpadlo na rámu vozidla a ventily vzadu pod cisternou).

Stavbu jsem začal (jak jinak) oddělením a začistěním dílů a hlavně tmelením stop po vyhazovačích. Protože se mi nechce do nějaké náročné přestavby, rozvrhl jsem si zatím stavbu na podsestavy tak, aby bylo kdykoliv možné (pokud mě chytí AMS*) dodělat změny odpovídající výše uvedené fotografii.

Na rám vozidla jsem doplnil některé drobné detaily (nýty, brzdová lanka atd.), protože pod cisternu bude docela vidět (a taky to mám nacvičené z předchozích modelů).

Držadla na cisterně jsem nahradil drátem (ten ze stolního kalendáře měl akorát správný průměr). Na fotografii je nesprávně přilepená schránka pod plošinou na levé straně. Už jsem to opravil a ještě přidal dvě další madla na zadní stěnu cisterny.

Prostor řidiče jsem doplnil několika detaily (kliky, výztuhy), protože okny bude dovnitř docela vidět. Na fotografii je interier už nastříkaný lesklým lakem před patinováním.

*Advanced modeler syndrome – stav, kdy modelář model rozřeže na hromadu malých kousků aby opravil chyby stavebnice, které po opětovném slepení stejně nebudou vidět a jen tak mimoděk dokoupí hromadu "nezbytných" detailsetů, takže se stavba protáhne na neuvěřitelně dlouhou dobu - pokud vůbec model dokončí .

ZiS-5V a modely na jeho bázi (MAC Distribution)

Postupně několik firem (SDS-Fort, MAC Distribution, Eastern Express) přebaluje sérii stavebnic variant sovětských nákladních vozů, jejichž společným základem je typ ZiS-5V.
Kvalita výlisků i návodů je proměnlivá a tak chci tímto příspěvkem vnést trochu světla do problémů, které nás mohou při stavbě potkat.

Díly č. 49: o těchto dílech návody MAC Distribution skromně mlčí (minimálně návody k ZiS-5V a ZiS-44). Bez tohoto dílu budete mít ovšem dost problém přilepit přední kola k ose. Správné použití ukazuje návod Eastern Express.

Dily č. 61 u stavebnice ZiS-44 (MAC Distribution) patří na spodek dílu 51 a nebo na rám pod skříň (viz obrázky).

Díly č. 4 a 5 (spolu s díly 6 a 7): pokud přilepíte díly 6 a 7 podle návodu (kolík v přední části do vybrání v rámu) , budou dva ze čtyřech šroubů, které by měly celou sestavu držet na rámu, ve vzduchu.

Možným řešením je vodicí kolík odříznout a přilepit díl tak, jak tam logicky patří. Tím se ale zase objeví problémy s díly 6 a 7. Možným řešením je trochu ohnout díl 4 (5) tak, aby nad ním bylo dostatek místa pro díl 6 (7). Modelu stále zůstane zachovaný typický „postoj“ se zvednutou zádí.

Na výkresu je červeně nakreslena nesprávná pozice, kterou dostaneme při postupu podle návodu:

A na závěr perlička týkající se patrně všech modelů této řady. Dle návodu se má celý výfuk umístit pomocí vodícího kolíku do otvoru na rámu a konec výfukového potrubí do vyznačeného místa na podlaze kabiny, resp vedle spodní části motoru.

To se vám ale nepodaří, protože zatímco (při pohledu odspodu ve směru dopředu) je místo pro vyfukové potrubí vlevo od vany motoru, je otvor pro kolík na tlumiči výfuku na pravé straně!

Správné umístění výfuku