SU-76M

I když to vypadá, že se flákám, není to úplná pravda: flákám jen příspěvky na blogu. Loňský rok jsem dokončil ještě jeden model - MiniArt SU-76M, ale v souladu s podmínkami soutěže jsem fotografie a stavbu publikoval výlučně na stránkách Tack-Link, kde proběhla soutěž sponzorovaná firmou MiniArt.

Více fotografií hotového modelu a postup stavby.

M3 Stuart Hybrid, dokončení

Celá vrchní část korby je nastříkaná směsí barev Tamiya (zůstala mi namíchaná z předchozího modelu, takže si nepamatuju složení) a porch je rozbitý "post-shadingem" originál Tamiya Olive Drab přímo z lahvičky. Celkový odstín se mi zdál příliš zelený, tak jsem ještě nanesl filtr přírodní umbrou. Na obrázcích to ale stejně není vidět. Po lesklém laku jsem nalepil hvězdy a nápisy (Academy obtisky jsou na dost tlustém filmu a navíc i přes moji snahu stříbřily, takže jsem s s nimi docela užil) a zafixoval matným lakem.

Na matný povrch jsem namaloval pár odřenin a jiné opotřebení provozem (nějak to zaniklo) a lehkým zaprášením Tamiya Buff a pigmenty doladil vzhled. Nakonec jsem přilepil lano a kulomet na věž (tvrdošíjně se bránil a několikrát jsem ho ulomil), domaloval čelní a zadní světla a zasklil je čirou barvou na sklo. Tady je výsledek:

M3 Stuart Hybrid, 2. pokračování

V dlaším kroku jsem se věnoval především věži a vrchní části korby. Jak jsem psal už v předchozím příspěvku, interier věže typu M3 Hybrid se lišil od toho, co nabízí stavebnice. V tanku hybrid byl kanon typu M5, na rozíl od M6 v typu M3A1. Hlavní a nejvíce viditelný rozdíl je v tom, že kanon M5 se ovládal (nebo se mohl ovládat) pomocí ramenní opěrky. Také ochrana u závěru kanonu (breech guard) měla jiný tvar. To vše jsem se pokusil na modelu znázornit. Na pravou stranu obvodu věže jsem ještě doplnil ovládací mechanismus otáčení věže a několik detailů (krabic) na stěny věže.
Celý vnitřek je nastříkaný bílou matnou barvou Tamiya, patinovaný Migovým neutrálním washem. Odřenity jsou vyškrábané špičkou skalpelu až na podkladový zelený plast, nebo domalované černošedou barvou Vallejo.

Na předních blatníchích a krytu motoru jsem odřezal vylisovaná oka pro přichycení vezené výbavy a nahradil je leptanými ze zbytku leptů pro jinou stavebnici. Ze stejného zdroje jsou i dva popruhy na krytu motoru. Dolepil jsem všechny ostatní drobnosti podle návodu. Ochranné kryty předních reflektorů jsem se snažil zbrousit tak, aby byly co nejtenčí. Na schránky na zadních blatnících jsem přidal popruhy z hliníkové folie a z plastu malé podpěry, dvě pod každou schránku. Ztenčil jsem blatníky a pokusil se aspoň trochu zamaskovat nedostatek stavebnice (viz předchozí příspěvek) pomocí pásky z plastu tloušťky 0,2 mm.
Model na fotografii ještě nemá slepenou věž a nemá nasazený kryt kanonu.

Protože předloh modelu byla vybavena naftovým motorem, je nutné třeba upravit vedení vzduchu k filtrům na bocích motorového prostoru. Ukázalo se ale , že to není jednoduchá úloha. Podle zatím dostupné dokumentace by mělo být vedení vzduchu (hadice? trubka?) vodorovná, ale konfigurace stavebnice (výška vzduchových filtrů a výstupku z otvorem a mřížkou pro vstup vzduchu) zatím způsobuje, že vedení je vždy výrazně šikmo. Zřejmě se neobejdu bez většího řezání a broušení, ale nejprve musím sehnat dostatečně detailní fotografie nebo výkresy tohoto místa.

M3 Stuart Hybrid

Další model, který jsem si chtěl postavit jen jako oddychovku. Už od začátku jsem měl v plánu postavit jednu z obtiskových variant - stroje používaného Rudou armádou, nazvaného "Kujbišev".

Přesto jsem neodolal a sehnal si nějaké podklady a fotografie tohoto konkrétního stroje. Ukázalo se, že věci nejsou tak jednoduché, jak se zdály na první pohled. I když výrobce označil stavebnici jako typ M3A1, ve skutečnosti je ve stavebnici typ M3 s věží pro M3A1. Naprostá většína strojů M3A1 (kromě několika málo kusů ze začátku výroby) měla korbu svařovanou a nikoliv nýtovanou, jak je to ve stavebnici.

Navíc stroj, který jsem si zvolil jako předlohu, je typ tzv. M3 Hybrid - má korbu typu M3 (nýtovanou), ale upravenou věž typu M3A1 - ve veži je starší typ děla a věž nemá podlahu. Pro tento typ je interier dodávaný ve stavebnici nesprávný. Záměr jednoduché stavby vzal za své a pustil jsem se do úprav podle dostupných výkresů a fotografií.

Stroj "Kujbišev" měl instalované pevné kulomety v bocích korby. Tu se ukázal další problém stavebnice: kvůli nabíjení byly kulomety umístěny nesouměrně, kulomet na pravě straně (ve směru jízdy) má být umístěm blíž k pravé straně.

Fotografie interieru korby, zatím bez radiostanice a nějakých dalších drobností, připravený k patinování. Možná by stálo za úvahu dodělat přední část převodovky, ale po zkusmém osazení horního dílu korby se ukázalo, že by stejně nebyla vidět.

Bantam BRC-40, hotovo

Model je hotový, ale nedaří se mi ho pořádně vyfotogtafovat, tak jen pár obrázků. Tentokrát je povrch bez lesklého laku (omylem. Nejdřív to vypadalo na katastrofu, ale nakonec to dopadlo docela dobře).

Takto nějak by mohl vypadat na podložce:

K úplné spokojenosti chybí ještě regulovčici na rukávové pásce písmeno "R" (v azbuce) bílou barvou.

Bantam BRC-40, 2. pokračování

Jen malý pokrok ve stavbě (malý ve smyslu mála fotek, stavba pokračuje celkem rychle). Vozidlo je skoro hotové, chybí mu jen sedačky a přední skla. Zatím je v základním nástřiku mixem Tamiya a zesvětlením. Spodek je nasříkán mou oblíbenou hnědou XF-10.

To, co jsem časově ušetřil při stavbě vozidla, jsem věnoval figurkám. Rád bych sem dal pár fotek, na kterých by byl vidět postup malování, ale jakmile je vyfotím, výsledek je tak hrozný, že radši ne. Takže jen jedna fotka. Úplně hotová není ještě ani jedna figurka, i když nejblíže k tomu má asi regulovčice. Všechny figurky chci nakonec stříknout matným lakem, protože po olejových barvách jsou hodně lesklé.

Seržant (s lodičkou na hlavě) bude mít v ruce samopal, který ale musím upravovat, protože mu ho jinak nedokážu nasadit.
Na obrázku chybí ještě řidič. S jeho stavbou (resp. přilepením horních končetin) jsem čekal, až budu mít hotové vozidlo. A dobře jsem udělal, protože bez dalších "chirurgických" zákroků by nemohl držet volant. Momentálně má už ruce přilepené (podle volantu), ale musím vytmelit a domodelovat rukávy v podpaží.

Bantam BRC-40

V poslední době jsem stavěl samé starší modely a nebo takové, kde bylo třeba řezat a upravovat. Proto jsem si jako další vybral novinku firmy MiniArt. Ohlasy na nové modely této firmy jsou více než dobré a tak jsem si chtěl dát takovou oddychovku, žádné úpravy, jen krabičku. Kromě toho mě zaujala postava typického ruského plukovníka poněkud při těle (všechny ostatní figurky co mám, mají vypracované atletické postavy). A taky to bude dobrá možnost zlepšit si techniku malování figur.

Na první pohled vypadaly výlisky velmi dobře. Při podrobnějším pohledu se ale objevilo dost otřepů. Model je z velmi měkkého plastiku, takže se sice dájí lehce odstranit, ale někdy až moc lehce. také při oddělování drobných dílů z rámečku se velmi snadno poškodí. Návod je přehledný, ale na rámečcích nejsou čísla dílů.

Při stavbě podvozku je chyba na obrázku stavebního kroku č. 7. Díly B10 a B17 (zadní listová pera) je třeba prohodit tak, aby díly B15 a B13 k nim přilepené byly z vnější strany. Na obrázku dalšího kroku stavby (č. 8) je to nakreslené již dobře.

Následující dva obrázky jsou přímo ze stránek výrobce MiniArt. Všiměte si, že figurky řidiče i spolujezdce si sedí v pohodě. Ovšem ve skutečnosti mají ve stavebnici tak dlouhé nohy (nebo spíš vymodelované v takové poloze), že se tam prostě nevejdou. Bez úpravy by se musela vyndat motorová přepážka, aby se tam vešly.

Moje figurky řidiče i spolujezdce musely podstoupit celkem brutální operaci obou nohou v kolenou a kotnících, a i tak se do vozidla vejdou jen tak tak.

Také jsem neodolal a odřízl celý blok motoru z rámu, protože potřeboval vytmelit a podle článku a výkresů z časopisu M-Hobby (1-2009) by měl být cca 3mm níž (rozdíl je vidět v případě otevřeného krytu motoru). Ale velmi rychle jsem se vrátil k původnímu úmyslu stavby pouze z krabičky.

BZ-ZiS-5V m.42 dokončení

Dalším krokem byla patina. Snažil jsem se pomocí fitrů trochu odlišit barvu na kovových a dřevěných částech, ale výsledný efekt skoro není vidět. Docela jsem se vyřádil s Migovým blátíčkem a pigmenty vůbec. Model jsem zespodu nijak nešetřil, a naložil mu, co se do něj vešlo. Obzváště mě nadchnul efekt rozstříkávání naředěného a rozmíchaného pigmentu ze štětce pomocí vzduchu ze stříkací pistole. Výsledek je vidět na fotografii spodku modelu.

Horní plochy jsem trochu zmatněl nástřikem naředěné barvy Buff (Tamiya FX-57) a potom maloval odřeniny různými odstíny barev Vallejo. Wash a jemný dry-brush patří mezi obvyklé techniky, stejně tak jako malování různých stečenců roztupovanou olejovou barvou.
Nakonec jsem doinstaloval hadice (bužírka z radioamatérského obchodu - ta silnějsí. Tenčí je zbytek ze stavebnice FlaK 36/37 firmy Tamiya) a různé vezené drobnosti (bedny, plechovky, lopata atd). Posledním krokech bylo ještě jedno jemné zaprášení celého spodku vozidla.

BZ-ZiS-5V m.42 pokračování

Po dlouhém vnitřním boji jsem nakonec zavrhl variantu československého stroje (kvůli nedostatku podkladů) a rozhodl se pro třibarevnou variantu (a tedy pro určitou modifikaci stavebnice.
Na rám vozidla jsem přidal schránku na nářadí (na levou stranu) a mechanické čerpadlo s držákem a náhonem. Rozvod s ventily vzadu by měl být vlastně na cisterně, ale takto se mi to líp stavělo. Kohouty ventilů jsou plastové. Nahřál jsem plastikovou tyčku (zbytek rámečku) a za tepla vtlačil do hlavičky šroubu systému TORX (šestihranný imbus se zaoblenými stěnami). Z vytvořeného polotovaru jsem potom nařezal tenké plátky.

Změny na cisterně:

• madla a krytka inspekčního otvoru na zadním čele (krytka na fotografii není vidět)
• nové držáky lávek na bocích a madla v zadní části
• stupačky na zadní straně a blatníky vpředu
• odstranění předlisovaného držáku ruční pumpy na levě straně a přidané držáky na hadici

Cisternu jsem stříkal a patinoval (zatím jen částečně) samostatně. Zatím je patina jen na spodní straně, která bude po přilepení k podvozku skoro nedostupná. Použil jsem barvy Tamiya XF-10 (tmavá hnědá), FX-57 Buff (krémová) a mix XF-58 Olive Green s pár kapkami žluté XF-3.

Podvozek je hotový a nastříkaný. Ze spodní strany jsem už model částečně patinoval (MiGovo blátíčko, pigmenty a tak). Kola jsou na fotografiích zatím jen nasazená.

Shora je zatím jen základní nástřik (maskoval jsem Maskolem, ale výsledek není až tak skvělý, jak jsem očekával), lesklý lak a obtisky.

BZ-ZiS-5V model 42

Tento model (Army Fuel Truck BZ-ZiS-5V mod. 1942) patří do skupiny modelů nákladních automobilů na podvozku ZiS-5V původně vyráběných ukrajinskou firmou SDS/Fort a přebalovaný mimo jiné také firmou Eastern Express. Výlisky jsou z velmi měkkého a křehkého plastu a snadno se lámou, obzvláště při oddělování tenkých dílů z rámečků. Na rozdíl od jiných modelů této řady, které jsem již stavěl, není tu moc propadlin (ale najdou se). Stop po vyhazovačích je ale požehnaně a je třeba si dát pozor na chyby stavebnice. Oproti původní stavebnici SDS/Fort v krabičce není kus bužírky (hadice).

Nejprve jsem chtěl stavět vozidlo 1. Čs armádnícho sboru (fotografie je z knihy Milana Kopeckého 1. Československá samostatná tanková brigáda v SSSR), ale při podrobnějším studiu podkladů se ukázalo, že nějak neexistuje (nebo já jsem nenašel) dobovou fotografii tohoto stroje v konfiguraci, jak jej nabízí výrobce stavebnice (model 1942).

Dokonce i atraktivní bokorys tříbarevné kamufláže na boku krabičky ukazuje jiný typ (nemá ruční čerpadla na bocích cisterny, má motorem poháněné čerpadlo na rámu vozidla a ventily vzadu pod cisternou).

Stavbu jsem začal (jak jinak) oddělením a začistěním dílů a hlavně tmelením stop po vyhazovačích. Protože se mi nechce do nějaké náročné přestavby, rozvrhl jsem si zatím stavbu na podsestavy tak, aby bylo kdykoliv možné (pokud mě chytí AMS*) dodělat změny odpovídající výše uvedené fotografii.

Na rám vozidla jsem doplnil některé drobné detaily (nýty, brzdová lanka atd.), protože pod cisternu bude docela vidět (a taky to mám nacvičené z předchozích modelů).

Držadla na cisterně jsem nahradil drátem (ten ze stolního kalendáře měl akorát správný průměr). Na fotografii je nesprávně přilepená schránka pod plošinou na levé straně. Už jsem to opravil a ještě přidal dvě další madla na zadní stěnu cisterny.

Prostor řidiče jsem doplnil několika detaily (kliky, výztuhy), protože okny bude dovnitř docela vidět. Na fotografii je interier už nastříkaný lesklým lakem před patinováním.

*Advanced modeler syndrome – stav, kdy modelář model rozřeže na hromadu malých kousků aby opravil chyby stavebnice, které po opětovném slepení stejně nebudou vidět a jen tak mimoděk dokoupí hromadu "nezbytných" detailsetů, takže se stavba protáhne na neuvěřitelně dlouhou dobu - pokud vůbec model dokončí .