Universal Carrier od firmy Tamiya patřil vždy k modelům, které jsem si chtěl určitě postavit. Proto jsem si ho také dost dávno koupil včetně leptů Eduard. Jenže po přečtení několika recenzí a stavebních článků na internetu moje nadšení trochu ochladlo a to zejména kvůli pásům, které se originálu podobají jen velmi vzdáleně. Správné pásy v té době vyráběly jen samé pro mne exotické firmy a také na asijských internetových obchodech objevující se informace, že tento produkt je již "out of production" mi moc optimismu nepřidalo.
Moje pokusy kontaktovat emailem evropskou firmu Resicast končily mlčením z jejich strany a tak model putoval do skříně s tím, že občas jsem jej vytáhl, nostalgicky prohlédl a uložil zpět.
Teprve v nedávné době se objevila na domácím trhu firma Nordland models nabízející tyto pásy od firmy Modelkasten (i když na některých známých japonských e-shopech byly stale vedeny jako "out of production"). Nakonec jsem pásy koupil a trochu s obavami se pustil do stavby (400 článků, každý asi 2x6 mm velký).
Moje obavy se nepotvrdily, články jsem za jedno odpoledne ostrou žiletkou (do vlasořezu) oddělil od rámečků a během dalšího odpoledne po krátkém zacvičení (nebylo úplně jednoduché tak malé díly udržet v pinzetě) jednotlivé články spojit. Po přibližném sesazení se daly tlakem shora na sestavený kousek pásu jednotlivé články do sebe zacvaknout natolik, že vydržely opatrnou manipulaci. Sestavil jsem si kousky po 25 článcích, které jsem potom spojoval k sobě a lepil řídkým lepidlem Tamiya. Ještě ohebné pásy jsem potom tvaroval podle kol a postupně k nim lepil. Nakonec jsem celý pás znovu přetřel lepidlem. Pásy se mi potom ještě několikrát na několika místech rozlepily, ale jako celek již držely. Na každou stranu jsem použil 176 článků.
Dále jsem pokračoval dle návodu (kromě toho, že z nadšení nad tím, že pásy nejsou taková psychárna, jak jsem se obával, jsem přední podvozkové vozíky dokázal nalepit obráceně a přišel na to až když model byl už nastříkaný kamuflážní barvou). Po chvíli váhání jsem provedl ještě jednu úpravu: zbrousil jsem stěny bojového prostoru, které byly podle mého názoru příliš tlusté. U přední stěny jsem tím zničil všechny vnitřní detaily a musel jsem je znovu vyrobit. Při té příležitosti jsem do bojového prostoru přidal ještě pár detailů (hlavně nýtování).
Nakonec jsem vozidlo částečně dovybavil z domácích zásob (kanistry, různé krabice), vyrobil nové smotané plachty s miliputu a maskovací síť uloženou ve vaku na zadní stěně odfrézoval a nahradil kouskem obvazu (obarveným barvou Duha na tkaniny).
K barvení jsem použil akrylové barvy Tamiya a po několika dotazech na modelářských fórech zvolil a namíchal barvu SCC15 (britská obdoba americké olive drab). Opotřebení provozem jsem znázornil pomocí olejových barev a pigmentů známými postupy. Obtisky jsou ze sady OK decals.
Model znázorňuje jedno z vozidel Československé samostatné obrněné brigády ze západní fronty.
Celá stavba mi trvala necelé dva měsíce.
