25pdr Field Gun & Quad Gun Tractor, díl 2

Další postup spočíval hlavně v dotmelení a vybroušení potrebných ploch a potom v olepení modelu leptanými díly.

Sestavení některých částí vylepšených lepty je trochu složitější záležitostí, návod není úplně jasný. Například zaměřovací optika: nejprve návod a fotografie ze stránek Eduard
(obzvláště zajímavé detaily jsou na ilustračním fotu zakroužkovány)

(fotografie a návod jsou dostupné na webových stránkách firmy Eduard)
a fotografie skutečného kanonu.

(fotografie pochází z internetu a bohužel už nevím odkud. Použil jsem je pouze pro ilustraci a všechna práva patří jejich autorům).

Z nich nakonec vyplývá, že návod je správně (včetně "correct position" dílu X8, který soudruzi z Japonska navrhli asi podle nějakého úplně jiného děla), leptaný díl 21 má poněkud podivný tvar (zvláštní "packa" vpředu nalevo) a také se dozvíme, kam a jak máme přilepit díl 27. Zato ilustrační foto je úplně mimo.

Muniční vozík je celkem snadnou záležitostí. Trochu obtížnějsí je dolepit blatníky na leptané držáky, ale po několika pokusech na sucho se věc podařila. Protože nemám ještě připelená kola, nejsou přilepeny ani leptané zástěrky (protože bych je při následující manipulaci určite ulomil).

Použil jsem všechny díly ze sady, i když si nejsem úplně jistý, jestli náhodou detaily na vrchní straně nejsou nějaká speciální polní nebo poválečná úprava, protože na mě dostupných fotografiích jsem nic takového nenašel.

25pdr Field Gun & Quad Gun Tractor

Stařičká stavebnice firmy Tamiya, ale stále jediný hráč na trhu (i když co se týká 25ti liberního kanonu, pronikly různé šumy, že Dragon do toho půjde...). O novém Quadu zatím nikdo nic.
Výlisky jsou z podstaně tvrdšího plastu, než s jakým jsem se v poslední době setkal a samozřejmě dělicí rovina je dost výrazná. Takže bude broušení a tmelení a broušení a ... atd. Za dobu existence stavebnice dostala různá hodnocení od "docela dobrá" přes "tvarově nepřesná" až po "úplný odpad", ale časem nasyslené doplňky (Eduard) by měly hodně pomoci (ano, jako obvykle stavebnici zrála ve "spižírně" docela dlouho).

Model se vyskytuje ve dvou variantách: samostatně tahač a dělo (plus stádo figurek obsluhy poněkud zombíkovitého typu) a nebo varianta na obrázku (pouze jeden zombík za volantem). Protože africké bojiště (ani italská fronta) nepatří mezi mé oblíbené, zvolil jsem tuto stavebnici (co taky se spoustou zombíků v kraťasech, že?). Možností zbarvení z evropského bojiště není tolik, ale nějaka hnědá, nebo zelená "z ušima" (Mickey Mouse) se snad najde.

Zatím toho k ukázání moc není, protože jsem se věnoval spíše podsestavám (zatím jsem se vyhnul i leptaným doplňkům, protože podzimní počasí, chřipkové období a sekundové lepidlo je pro mě vražedná kombinace). Na obrázcích je vidět, že tmelit je nutné.

Podvozek a vůbec celý spodek vozidla je hodně zjednodušený, ale většinou nebude vidět a tak to nebudu řešit (no možná, když mě chytne AMS tak ano, protože jsem našel celkem zajímavé detailní fotografie..... :-) ).

Pz.Kpfw III Ausf. M, finále

Dokončený model (konečně):

Pz.Kpfw III Ausf.M díl 6.

Dokončil jsem nástřik základní kamuflážní barvou, plus nějaké to zesvětlení a jemný pokus o modulaci štetcem. Už nebudu zakládat nové téma, ale postup a fotky budu postupně přidávát sem.

Další kamuflážní barvy, odřeniny, lesklý lak a obtisky....

Wash....

Nějaké ty další patinovací techniky: špína, šmouhy, šplouchance bláta atd (fading, rainmarks, ...). Už jsem nasadil šircny, protože v dalším postupu už budu jen dodávat vezenou výbavu - zvedák, nářadí, lana a tak podobně. Teda ještě přilepit přední dvířka vstupů na bocích věžě a hlavně kulometů. A ještě musím trochu doladit povrch na některých místech (třeba výfuk a okolí).

Model s úpravami popsanými výše (kromě tažných lan, ty ještě nejsou hotové) a focený za trochu jiného světla (měl jsem volno, takže jsem byl doma a mohl fotit za denního světla)

Pz.Kpfw III Ausf.M díl 5.

Do věže jsem ještě dodal nějaká ta "zavazadla" osádky (z domácích zdrojů), přilepil velitelskou věžičku a olepil věž detaily. Boční dvířka jsou ve stavebnici z jednoho kusu, který jsem musel rozřezat a upravit zevnitř, protože tam nemají žádné detaily. Také jsem musel odpreparovat části pantů a přilepit je na odpovídající místa na věži.
Po slepení obou dílů věže došlo na obávanou část: tvarované šircny.

Při použití leptaných dílů na věži nás čekají 3 zrady (viz čísla na obrázku dole):

1. Zadní díl, který je třeba ohnout do požadovaného tvaru má na vnitřní straně vyznačeny plochy, kde je třeba díl přilepit k nosníkům. Toto by výrazně ulehčilo práci, pokud by vyznačená místa byla symetricka k svislé ose. Což ale nejsou (liši se cca o 1 mm) a tak jsem celý díl musel odlepit, rozměřit a přilepit znovu.
2. To, že díl nosníků je z jednoho kusu je velmi dobrý nápad, protože není problém s umístěním jednotlivých částí. Zajímave bylo, že levý díl sednul naprosto přesně, zatímco pravý úplně nelícoval se spodní hranou věže. Ale n nebylo to nic hrozného. Finta je v tom, že po sestavení přesně podle návodu (a vlastně díky konstrukci z jednoho kusu to ani jinak nejde) a osazení bočních panelů zjistíme, že by se věž nemohla otáčet, protože by jí vadily všechny vystupující elementu na korbě (a je to vidět i na obrazku přímo od výrobce - v červeném kroužku).
   
3. Pokud vytvarujeme i přední části "šircen" (tak, jak v originále byly, zjistíme, že nosná konstrukce s tím nepočítá (a navíc, pokud si nedáte pozor jako já, díl se ohne přesně v místě, jde je z vnitřní stany vyzačeno místo pro přilepení k nosné konstrukci).

Celá konstrukce je hodně křehká a tak už teď nemám moc chuť něco opravovat (leptané dily vydrží ohnutí jen několikrát). Možná by u Eduardů mohli svoji práci taky trochu otestovat.
Navíc se mi do celé sestavy teď nevejdou odnímatelné části, protože jsou asi o 1 mm širší. A způsob jejich uchycení je mi také záhadou. Budu ještě muset znovu projít návod a třeba na to přijdu.

Obrázky jsou z návodu a z webu firmy Eduard a jsou tu pouze pro ilustraci.

Jako oddech od leptaného šílenství (celá ta konstrukce na věži má tendenci pořád o něco zachytávat a různě se kroutit) jsem začal nástřik korby základní kamuflážní barvou a trochu si pohrál se světlem (pokus o modulaci).
Celou sestavu výfuku jsem natřel rezavou Humbrolkou a do ještě mokré barvy vtupoval nastrouhaný pastel různých rezavo - oranžových odstínů.

Jen tak pro ukázku jsem nasadil šircny, aby byl vidět rozdíl a trochu mě to zvyklalo od původního záměru postavit model se šircnami. I bez nich vypadá dost dobře.

Pz.Kpfw III Ausf.M díl 4.

V této fázi stavby obvykle podlehnu panice, že v dalších krocích se mi už nepodaří sestavit a nabarvit pojezdovou část a tak se věnuju pásům a patině. Protože boky korby nebudou za šircnami moc vidět (a taky díky zjednodušení podvozku ve stavebnici) , pojal jsem to jako možnost procvičit si práci s pigmenty a "blátíčkem". Docela mě to bavilo a dost jsem se na tom vyřádil, jen mě trochu překvapilo, že blátivá směs z Migova akrylového resinu zůstala lesklá. Ale další vrstvy pigmentů nasucho to spravily.
Samozřejmě, že jsem přitom poulamoval kusy rámu pro šircny, i když jsem se snažil dávát si pozor.
Tmelení stop povyhazovačích na článcích pásů (dva na každém) byl taky zážitek. Samotné sestavení a osazení pásů byla potom už těžká pohoda, a protože horní část pásů nebude vidět, ani jsem neřešil nějaké prověšení.

Interier věže jsem doplnil mixem dílů ze sad Eduard a Verlindem, plus nějaké ty kablíky atd. Sedačka velitele je vlastní výrobaz, protože i když ji Verlinden má v návodu zakreslenou, součástí sady není (a to, co je v originál stavebnici Tamiya se sedačkou nazvat nedá). Podle fotografií jsem dodělal pomocnyý systém pro otáčení věže obsluhovaný nabíječem. Ještě b y tam někde měla být jeho sedačka, ale nenašel jsem žádný výkres, nebo fotografii, ze které by se dal určit tvar a způsob uchycení.
Celý vnitřek jsem nastříkal směsí Dunkel Gelb a bílé Tamiya. Omylem jsem vzal lesklou bílou a výsledek byl poněkud divný - asi s lesklou bílou (byť míchanou) neumím pracovat. Naštěstí se výsledek dal umravnit následným patinováním a taky pomůže celkem uzavřený prostor věže.

Vež jěště není slepená, chci prostor trochu "zabydlet". Na přední stěně veže musím ještě doplnit systém utěsnění proti vodě, který ve stavebnici není (a nějak schovat škvíru, co tam je teď).

Pz.Kpfw III Ausf.M díl 3

Stavba pokračovala další leptanou drobotinou na korbě. Trochu byly problémy s umístěním. Některé díly bylo třeba přilepit až po sestavení konstrukce držící šircny, což jsem samozřejmě neudělal, a tak jsem nekteré detaily musel odlepit a znovu přilepit (někdy i na trochu jiné místo - například kryt složené antény).
Rám pro šircny se dal kupodivu sestavit celkem snadno, díky promyšlené konstrukci leptu, Problém byl ho správně přilepit, zejména zadní nosník.

Jak je mým dobrým zvykem, při další praci jsem nešetrně zavadil o levou konstrukci, a celá sestava se v přední části výrazně ohnula směrem dolů. Naštěstí lepené spoje vydržely a tak šlo všechno narovnat.
Po srovnání s fotografiemi jsem odlepil oba přední blatníky a přilepil je znovu více skloněné (taky se tím odstanila podivná mezera mezi boční částí blatníku a korbou).
Musel jsem projít několik fotografií a výkresů, než jsem našel nové místo pro hasicí přístroj, protože na původní místo se nevejde kvůli zadnímu nosníku konstrukce pro šircny.

Díly pro sestavení masky kanonu jsou také součástí sady Eduard, ale protože jsou pro model Tamiya, po hodince pokusů je nějak upravit, aby pasovaly, jsem použil původní díly ze stavebnice.
Pro hlaven RB model jsem musel zvětšit otvor v plastovém dílu (na kterém jsou zepředu dva brutální otisky vyhazováků). Přední díl masky ještě není přilepený, nejprve chci vnitřek nastříkat základní kamuflážní barvou.
Model už začíná nabírat tvary předlohy.