T-72 M Revell 1/72 - 2. část

Stavbu poněkud narušily problémy s kompresorem, který odmítal pracovat, jak se má, ale po „důrazné“ domluvě začal opět fungovat.
Spodek korby a slepené pásy jsem celé nastříkal tmavohnědou barvou (mix Tamiya XF-10 a černé – od oka). Gumové obruče kol jsem natřel řídkou barvou Vallejo - Black Grey. Disky kol jsem od středu jemně stříkl barvou namíchanou na vrchní časti modelu (viz. níže). Potom jsem všechno ušpinil různými „washi“ a pigmenty zemitých odstínů. Poprvé jsem také použil Migův „Pigment fixer“ a „blátíčko“ namíchane z Mig akrylového resinu doporučeným způsobem. Nakonec jsem mixem černé a stříbrné Humbrolky (od oka) naznačil odření pásů „na kov“ a tuhou se pokusil vyleštit vnitřní plochy pásů od gumových obručí pojezdových kol.
Fotografie napravo je focenéá s bleskem, Ve skutečnosti není „ušpinění“ tak výrazné.

Barvu na horní plochy modelu jsem namíchal z Tamiya XF-49 Khaki a XF-58 olive green tak, aby výsledkem byl nějaký zelenohnědý odstín. Jednolitost nástřiku jsem se pokusil rozbít nepravidelnými poli (fleky) základního odstínu s přidanou XF-57 buff. Gumové zástěry jsem natřel štetcem barvou Vallejo - Black Grey a statní detaily také příslušnými odstíny barev Vallejo (model color – na štetec).
Následoval nástřik lesklým lakem a potom wash. Použil jsem Migův „Dark wash“. Migův wash, na rozdíl od původního způsobu, který také používám (olejová barva naředěná mixem terpentýnového oleje a technického benzínu), se po zaschnutí dá velmi snadno setřít – třeba prstem (mix olejové barvy se musí spíš odrolit nějakým štetcem s tvrdým vlasem. Drží mnohem lépe). To umožňuje různé opravy a modifikace, ale má to také jeden háček.
Po alĺikaci a zaschnití washe jsem se pokusil o „zestárnutí“ nátěru metodou rozmývání teček olejových barev. Tento zpúsob používám často a celkem úspěšně na modelech v měříktu 1/35. Při tupování skvrn se díky vlastnostem Migova washe zaschnutý pigment spojil s pigmentem olejové „tečky“ a celý povrch se velmi ztmavil. A to i při velké opatrnosti při tupování.

Lehký drybrush jsem provedl barvou Humbrol 72 a olejovou barvou odstínu neapolská žlutá. O odřeniny jsem se nepokoušel, stroj byl dobře udržovaný (konec konců se nezúčastnil žádného válečného konfliktu). Nakonec jsem přidal tu a tam ještě pár pigmentů, očazení od výfuku a zaprášení barvou Tamiya XF-57 buff. Jemně jsem zaprášil celý povrch modelu, takže trochu zmatněl a zesvětlil se.
Obtisky jsem dostal od kolegy modeláře. Model přesdtavuje nějaký „obecný“ tank Československé armády. Znak by měl být trochu menší. Podle dostupných fotografií není při umísťování znaku na vež nějaký řád. Měl by být i na druhé straně, ale jednou z mnoha mojich chyb při stavbě je i to, že tam pro něj prostě není místo.
Na fotografii ještě není věžový kulomet. U něj se mi podařilo ulomit a ztratit kus hlavně, takže momentálně řeším nějakou náhradu.

Poprvé jsem si vyzkoušel některé Migovy produkty. Zdá se mi, že použití pigment fixeru mírně ztmaví zasažení nátěr. Také bláto vytvořené z akrylového resinu se mi líbilo (je jen opatrně použité zejména na spodní straně blatníkú a zadní části tanku), jen mě zarazilo, že po zaschnutí zůstala hmota pololesklá.

Stavba trvala déle než původně zamýšlený 1 týden (ale můžu se vymluvit na objektivní potíže s kompresorem). Výsledkem je pěkný malý model, který do vitriny plné velkých (1/35) druhoválečných modelů přinese určité oživení.

T-72 M Revell 1/72

Občas má některý kolega modelář šílený nápad na rychlovku - stavbu modelu za 1 týden (nebo dle dohody, ale každopádně bez velkých úprav a ve stanoveném čase). Ne vždy to dopadne podle očekávání, ale sníží to počet nasyslených krabic ve skříni a take vyvolá dobrý pocit z (konečně) dokončeného modelu.
Kolegové se rozhodli pro rychlostavbu modelu tanku T-72. Oba v měřítku 1/35. Přidal jsem se k nim, i když jsem se dopustil trochu faulu - moderní velkou techniku nestavím, ale jednu dvaasedmdesátkovou T-72 jsem doma měl.

Stavebnice je velmi pěkná, i když není úplně jasné, zda jde o typ T-72 M, nebo T-72 M1. Viz například debata na Modelforu (která se ovšem díky některým účastníkům poněkud zvrhla).
Nakonec jsem zvolil jednu z možných variant (a tedy nepůjde o klasickou rychlovku jen z krabičky): model bude typu T-72 M (podle fotografií z Tamiya News 12).

Stav stavby po dvou dnech (cca 1 hodina každý den). Upravil jsem ramena podvozku a na přední pančíř přilepil polystyrénovou destičku správného tvaru tloušťky 0,5 mm (typ T-72 M neměl zesílení předního pancíře jako typ T-72 M1 a jako je ve stavebnici).

Vež jsem pouze slepil, trochu vytmelil, ale nemusím nijak měnit její tvar, který odpovídá typu T-72 M.
Pásy mi vyšly trochu krátké, ale mezery mezí články nebudou vidět, protože jsou v části, která bude úplně schovaná pod blatníky.

Další den jsem pokračoval nalepením vší té drobotiny na věž a zejména výrobou (úpravou) čelního pancíře korby.

Po nastříkání základní šedou barvou, odhalení a opravení některých nedostatků je model připraven na nástřik kamuflážní barvy.

Doplňky do dioramat - Model Scene

Na e-dayi jsem se měl možnost blíže seznámit s produkcí české firmy Model Scene, vyrábějící množství doplňků pro tvorbu dioramat a samozřejmě pro železniční modeláře.
Z vyráběného sortimentu mě zaujaly především rostliny, vyřezávané z papíru: kapradí, lopuch, jelení jazyk a pampeliška. Rostliny se vyrábí ve třech velikostech, odpovídající zhruba měřítkům 1/35, 1/48 a 1/72. Na vyzkoušení jsem si koupil jelení jazyk a pampelišku v měřítku 1/48. Zdálo se mi velikostí nejvhodnější.

Na fotografii je jeden jelení jazyk a dvě pampelišky bez květů. V každém balení jsou dvě velikosti rostliny. Jelení jazyk je ten menší, pampelišky jsou obě velikosti. Všechny rostliny jsou přetřené řídkou barvou Vallejo, namíchanou do zhruba obpovídajícího odstínu. Na jelení jazyk by byl možná vhodný i nějaky tmavší wash, protože rostlina ma stonek naznačený drážkou.
Výsledek se mi dost líbí a určitě výrobky této firmy nebudu přehlížet.

88mm FlaK 36/37 - pokračování 2

Úprava pneumatik nedopadla podle mojeho očekávání. I když byly díly v mrazáku několik dní při teplotě -18 stupňů, po vyndání se velmi rychle ohřály na okolní teplotu a tak čas na opracování byl velmi krátký. Nakonec je výsledek "přijatelný", ale určitě ne optimální.

Po slepení lafety kanonu jsem konečně mohl připevnit štít. Bohužel se ukázalo, že nesedí tak, jak by měl. Možná jsem měl zvolit jiný postup stavby, ale takto se mi lafeta lépe barvila a patinovala. Musel jsem část štítu (za kterou je připevněn k lafetě) opět oddělit (za použití hrubé sily) a znovu přilepit na trochu jiné místo a pod jiným úhlem. Naštěstí tato úprava za normální situace není vůbec vidět.

Model je po všech mokrých patinovacích technikách (wash, odřeniny atd) a částečně i s napodobeným zašpiněním podvozku. Chybí mu ješte držák náboje pro automatický nabíječ (jak je mým dobrým zvykem téměř u každého modelu, jsem ho ztratil, ale kupodivu tentokrát jsem ho našel dřív, než jsem si pracně vyrobil náhradu) a vezená výstroj (krumpáče, kladiva atd).
Dalším krokem bude doladění patiny pomocí pigmentů.

88mm FlaK 36/37 - pokračování

Po dlouhé době jsem opět nabral odvahu věnovat se tomuto modelu. Důvodem bylo mimo jiné i to, že nedokončený model zabíral moc místa na pracovní ploše. Také ostatní kolegové modeláři z klubu se (úspěšně) vrhli na dokončování restů.

Dokončil jsem držáky na vezenou výstroj a hlavně klíny na připevnění lafety k zemi. Jsou leptané ze sady Eduard, ale jsou trochu větší, než ty původní ze stavebnice, takže jsem musel opravovat umístění jejich držáků. Také lepení tří kusů leptaného plechu na tyčinku o průměru 1mm natupo a v úhlu 120 stupňů nepatří mezi moje oblíbené činnosti (a to všechno 4 krát).
Ale už je hotovo, model je ve stádiu nástřiku základní kamuflážní barvou připravený na všechny ty triky okolo povrchové úpravy.

Ještě mě čeká jeden problém, a to je odstranění dělicí roviny na pneumatikách, které jsou z měkkého vinylu (nebo podobného materiálu). Momentálně jsou v mrazáku a potom se pokusím je normálně obrousit (dokud nerozmrznou).

Podložka pod model

Každý modelář stavící bojovou techniku po určité době (a samozřejmě po shlédnutí prací jiných modelářů) dospěje k názoru, že model velmi oživí umístění na nějakou podložku s kusem krajiny a podobně. Podložka také velmi pomůže prezentaci modelu na soutěži, nebo výstavě.
Problém nastane tehdy, pokud bytové poměry sotva umožní uložení postavených modelů. Na podložky v tomto připadě prostě není místo.
Pokusil jsem se vyřešit problém univerzální podložkou. Základem je rámeček potřebné velikosti (např. ze smrkových lišt a podobně, se zvolenou povrchovou úpravou) a samotné výměnitelné podložky, jejichž základem je destička z pěnového polystyrénu.

Na podložce vytvoříme svojí oblíbenou metodou univerzální kus krajiny (pro nějakou zeměpisnou oblast). Boky podložky jsou olepeny lesklým kartonem. Jednotlivé podložky se dají lehce zasunout do rámečku a poté vyměnit.
Při návrhu povrchu je třeba mít na zřeteli univerzálnost a vyhnout se velkému zvlnění terénu (aby se dalo na podložku umístit víc modelů) , nebo zobrazení příliš konkrétního místa.

Pokus o univerzání podložku zobrazující území Ruska v létě (např. Kursk a okolí).

Příklad podložky z bojiště někde v západní Evropě.

Lavočkin LA-5 FN

Občas je třeba nějakou změnu, a po "brekotu" našich letadékářů, že stavět techniku je jednodušší jsem se rozhodl taky si postavit model letadla. Při návštěvě Modellbrna padla volba na můj ještě z dětsví oblíbený typ. Navíc, když se naskytla možnost postavit si dokonce můj oblíbený stroj Františka Chábery s trupovým číslem 02, jsem již neváhal. Nakonec jsem ještě přihodil samolepící sadu Eduard (ještě jsem s tímto typem leptů nepracoval a byla tu možnost vyzkoušet je).

Stavebnice je z docela měkkého plastu. Nevyhnul jsem se tmelení, zejména na spodním přechodu křídlo - trup. Dost problematické je (vzhledem ke konstrukci modelu, která umožňuje postavit letoun s rozkrytovaným motorem) slepit přední část trupu bez velkých mezer a nepřesností. Mě se to nepovedlo úplně správně.

Také překryt kabiny byl ve stavebnici s viditelným škrábancem. Průhledné díly jsou z velmi zvláštní mekké hmoty a varováz zkušenostni jiných modelářů na Modelforu jsem se ani nepokoušel o nápravu.
Model jsem nastříkal barvami Tamiya. Obtisky jsou ze sady Avalon - "Lavochkin LA-5FN in Czechoslovak hands".
Na závěr musím přiznat, že postavit model letadla je (alespoň pro mě) obtížnější, než postavil model pozemní techniky. Rychle zpátky k technice - blátíčko je blátíčko.