M3 Scout Car - 5. dokončení

Model nastříkaný základní olivovou, zesvětlené některé plochy a ochranná vrstva lesklým akrylovým lakem. Obtisky ČSOB jsou ze sady OK decal. Na modelu stále nejsou přední reflektory a kanystry před dveřmi jsou jen nasazené.

Patina klasickým způsobem - wash, drybrush, odřeniny a tak podobně. Model už má nasazená kola a je v podstatě hotový. Tmavší skvrny okolo nýtů na bocích vznikly vlastně nechtěně při upravování Migova tmavého washe - stíráním přebytečného pigmentu směrem dolů.

Posledními úpravami bylo přidání stočené maskovací sítě na levý blatník (obarvená gáza) a věci osádky uvnitř vozidla - mapy, osobní zbraně, batohy a podobně.

M3 Scout Car - 4. pokračování

Dokončil jsem bojový prostor (patina - alespoň základní) a i vodicí kolej je hotová, takže ji můžu konečně přilepit na model. Z vodící koleje zůstala vlastně jen střední část, která určuje tvar. Nové části jsou z paltikové destičky 0.5 a 0.2 mm. Řemínky, které drží polstrování na ochranu hlav (původní díl ze stavebnice) jsem nahradil leptanými.

Po natříkání a častečném napatinování jsem celek vlepil do bojového prostoru. Přilepil jsem dveře a sklopné části dveří. Dveře jsou z vnitřní strany uz nabarvené. Dalším krokem bylo lepení držáků a řemínků pro vezenou výstroj - lopatu, sekeru atd. Ty jsou zatím jen nasazené. Připravil jsem si světlomety, ale ještě nejsou přilepené, protoze je stále "zasklívám". Na zadní stěně je držák pro kanistry a rezervno kolo (modifikace běžná u strojů používaných v britské armádě) a nové kryty zadních světel. Také jsem již začal lepit oka pro řemínky plachty (je to vidět na fotografii), ale je to úmorná práce a zatím jich je přilepeno jen šest.

Na dalších fotografiích je vidět původní půlpalcový kulomet ze stavebnice a nový, upravený pomocí leptaných dílů. Také držák kulometu a vozík jsem upravoval podle fotografií. Hlaveň kulometu je ze sady Academy US Machine Gun Set, protože původní měla značně oválný průřez.

Momentálně si "množím" kola - kopie z nové stavebnice Dragon M16 MGMC.

M3 Scout Car - 3. pokračování

Po čtrnáctidenní přestávce, kdy jsem se věnoval modelaření v měřítku 1:1 (dioráma bytového jádra) zase malý pokrok ve stavbě M3 (vlastně správně M3A1) Scout Car. Zadní část korby je slepená a celek přilepený k podvozku. Ještě musím trochu vylepšit zadní stěnu (vnější). Na fotografiích je vidět nastříkaný a částečně napatinovaný interier (poslední vrstva je lesklý lak).

Sedačky jsou stínované olejovou umbrou přírodní. Chci vnitřek patinovat dokud je lehce přístupný.
Přilepil jsem acetátové přední sklo ze sady leptů a leptaný rám z vnitřní strany. Při lepení masek mě ale nepříjemně překvapilo, že masky byly skoro o 1mm větší v obou směrech. Musel jsem ořezat dvě strany, aby přesně zapasovaly. Ještě jsem znovu ropzebral předný nárazník, protože se ukázalo, že jsem ho přilepil špatně a také se teď bude lépe lepit přední část kapoty.

M16 MGMC

US M16 Multiple Gun Motor Carriage - jedna z mnoha variant postavených na podvozku polopásu M3 byl vždy mým oblíbeným typem. Proto jsem si ho koupil při první příležitosti (ale už hodně dávno). Při shánění podkladů na stavbu jsem velmi brzy poznal, že největší slabinou modelu jsou hnací a napínací kola bez obdélníkových otvorů. Stavebnici jsem proto odložil do "spižírny" a čekal, zda se neobjeví nějaká přijatelná náhrada. Mezitím jsem si koupil Eduardí lepty, snad proto, aby si model nemyslel, že jsem na něj nějak zanevřel.
Postupně se začaly objevovat zprávy, že snad Dragon by mohl vydat novou stavebnici, nebo i Trumpeter, ale dlouho zůstávalo jen u neověřeně šeptandy JPP. Mezitím se objevila celkem vychvalovaná sada kol firmy K59, a nakonec i vcelku lehce dostupná.

Dlouho očekávaná řada stavebnic polopásů od firmy Dragon se stala zkutečností, a tak jsem se rozhodl si tento model konečně postavit, abych ho měl dřív, něž bude nový (a lepší) M16 k dostání. Nestihl jsem to a nový model opravdu JE lepší (asi tak 100 krát). Takže opět následuje ponor do dnes už téměř modelářského pravěku a boj s letitou stavebnicí firmy Tamiya.

Zatím mám hotové částečně šasi. Resinová kola K59 pasovala úplně bez problémů a ani jsem nic nepolámal, i kdýž odlitky vypadají velmi křehce.
Mám už připravené a začištěné i další díly, ale zatím nic, co by stálo za focení.

M3 Scout Car - 2. pokračování

Po delší době (a v určitém záchvatu dodělat rozestavěné věci) jsem se vrátil k tomuto modelu. Problém z lepty Eduard se (po trochu delší době - ale známe Eduardí měsíc) vyřešil k mé úplné spokojenosti (tímto opožděně děkuji firmě Eduard) a už zbývalo jen sebrat odvahu a pokračovat v recyklaci modelu.
Většina práce bylo tmelení stop po vyhazovačích a lepení fotoleptaných dílů hlavně na korbě. leptané díly starý model neuvěřitelně vylepší. Pouze přepážku mezi oddělující zadní a přední část jsem vyrobil novou z destičky 0,5 mm, protože původní stěny ve stavebnici jsou dost silné. Chtělo by to ztenčit i stěny bojového prostoru (nebo je vyrobit znovu), ale až takový šílenec nejsem. Kromě toho je po horním obvodu takový malý schod, který simuluje tenší pancíř.

Dalším krokem bude výroba asi milionu úchytů na vnější straně korby (pro plachtu). Zatím jsem jen obrousil ty původní plastové.
Na podvozku a přední části kapoty jsem zatím moc úprav neudělal, ale i tady pomalu postupuju.

88mm FlaK 36/37 - pokračování 3

Menší pokrok po skoro měsící. V domácím vrakovišti (nebo skladu zbytků stavebnic) jsem našel dvě stejn0 (skoro) lopaty a krunpáč a upravil jsem původní kladiva ze stavebnice (nová topůrka – bylo jednodušší udělat nová z kulatiny 1mm, než se pokoušet zbrousti ta původní s přesazenou dělicí rovinou.

Namíchal jsem si pár hnědých odstínů pigmentů a pak jsem jen pigmentoval a fixoval a pigmentoval a fixoval.... a do konečného vítězství. Znovu se mi potvrdilo, že Pigment fixer ztmavuje barvu, resp. po něm zůstávaly na modelu lesklé plochy (které vytvářely dojem ztmavnutí). Nevím, jestli jsem ho špatně promíchal, nebo je to chování „by design“. Po jemném „pošmrdlání“ lesklé plochy štetcem s tvrdším vlasem se ale lesk ztratil.
Nakonec jsem celý model lehce (někde více) poprášil naředěnou Tamiya Buff a teď přemýšlím o tom, co dál.

Na zadní vozík jsem přidal stočené lano, napuštěné ředěným herkulesem a tónované Migovým univerzálním washem. Další drobnosti (brašny, pouzdra na masky atd.), si připravuju a postupně maluju.
Fotografie hotového modelu najdete na stránkach KPM Žilina.

T-72 M Revell 1/72 - 2. část

Stavbu poněkud narušily problémy s kompresorem, který odmítal pracovat, jak se má, ale po „důrazné“ domluvě začal opět fungovat.
Spodek korby a slepené pásy jsem celé nastříkal tmavohnědou barvou (mix Tamiya XF-10 a černé – od oka). Gumové obruče kol jsem natřel řídkou barvou Vallejo - Black Grey. Disky kol jsem od středu jemně stříkl barvou namíchanou na vrchní časti modelu (viz. níže). Potom jsem všechno ušpinil různými „washi“ a pigmenty zemitých odstínů. Poprvé jsem také použil Migův „Pigment fixer“ a „blátíčko“ namíchane z Mig akrylového resinu doporučeným způsobem. Nakonec jsem mixem černé a stříbrné Humbrolky (od oka) naznačil odření pásů „na kov“ a tuhou se pokusil vyleštit vnitřní plochy pásů od gumových obručí pojezdových kol.
Fotografie napravo je focenéá s bleskem, Ve skutečnosti není „ušpinění“ tak výrazné.

Barvu na horní plochy modelu jsem namíchal z Tamiya XF-49 Khaki a XF-58 olive green tak, aby výsledkem byl nějaký zelenohnědý odstín. Jednolitost nástřiku jsem se pokusil rozbít nepravidelnými poli (fleky) základního odstínu s přidanou XF-57 buff. Gumové zástěry jsem natřel štetcem barvou Vallejo - Black Grey a statní detaily také příslušnými odstíny barev Vallejo (model color – na štetec).
Následoval nástřik lesklým lakem a potom wash. Použil jsem Migův „Dark wash“. Migův wash, na rozdíl od původního způsobu, který také používám (olejová barva naředěná mixem terpentýnového oleje a technického benzínu), se po zaschnutí dá velmi snadno setřít – třeba prstem (mix olejové barvy se musí spíš odrolit nějakým štetcem s tvrdým vlasem. Drží mnohem lépe). To umožňuje různé opravy a modifikace, ale má to také jeden háček.
Po alĺikaci a zaschnití washe jsem se pokusil o „zestárnutí“ nátěru metodou rozmývání teček olejových barev. Tento zpúsob používám často a celkem úspěšně na modelech v měříktu 1/35. Při tupování skvrn se díky vlastnostem Migova washe zaschnutý pigment spojil s pigmentem olejové „tečky“ a celý povrch se velmi ztmavil. A to i při velké opatrnosti při tupování.

Lehký drybrush jsem provedl barvou Humbrol 72 a olejovou barvou odstínu neapolská žlutá. O odřeniny jsem se nepokoušel, stroj byl dobře udržovaný (konec konců se nezúčastnil žádného válečného konfliktu). Nakonec jsem přidal tu a tam ještě pár pigmentů, očazení od výfuku a zaprášení barvou Tamiya XF-57 buff. Jemně jsem zaprášil celý povrch modelu, takže trochu zmatněl a zesvětlil se.
Obtisky jsem dostal od kolegy modeláře. Model přesdtavuje nějaký „obecný“ tank Československé armády. Znak by měl být trochu menší. Podle dostupných fotografií není při umísťování znaku na vež nějaký řád. Měl by být i na druhé straně, ale jednou z mnoha mojich chyb při stavbě je i to, že tam pro něj prostě není místo.
Na fotografii ještě není věžový kulomet. U něj se mi podařilo ulomit a ztratit kus hlavně, takže momentálně řeším nějakou náhradu.

Poprvé jsem si vyzkoušel některé Migovy produkty. Zdá se mi, že použití pigment fixeru mírně ztmaví zasažení nátěr. Také bláto vytvořené z akrylového resinu se mi líbilo (je jen opatrně použité zejména na spodní straně blatníkú a zadní části tanku), jen mě zarazilo, že po zaschnutí zůstala hmota pololesklá.

Stavba trvala déle než původně zamýšlený 1 týden (ale můžu se vymluvit na objektivní potíže s kompresorem). Výsledkem je pěkný malý model, který do vitriny plné velkých (1/35) druhoválečných modelů přinese určité oživení.

T-72 M Revell 1/72

Občas má některý kolega modelář šílený nápad na rychlovku - stavbu modelu za 1 týden (nebo dle dohody, ale každopádně bez velkých úprav a ve stanoveném čase). Ne vždy to dopadne podle očekávání, ale sníží to počet nasyslených krabic ve skříni a take vyvolá dobrý pocit z (konečně) dokončeného modelu.
Kolegové se rozhodli pro rychlostavbu modelu tanku T-72. Oba v měřítku 1/35. Přidal jsem se k nim, i když jsem se dopustil trochu faulu - moderní velkou techniku nestavím, ale jednu dvaasedmdesátkovou T-72 jsem doma měl.

Stavebnice je velmi pěkná, i když není úplně jasné, zda jde o typ T-72 M, nebo T-72 M1. Viz například debata na Modelforu (která se ovšem díky některým účastníkům poněkud zvrhla).
Nakonec jsem zvolil jednu z možných variant (a tedy nepůjde o klasickou rychlovku jen z krabičky): model bude typu T-72 M (podle fotografií z Tamiya News 12).

Stav stavby po dvou dnech (cca 1 hodina každý den). Upravil jsem ramena podvozku a na přední pančíř přilepil polystyrénovou destičku správného tvaru tloušťky 0,5 mm (typ T-72 M neměl zesílení předního pancíře jako typ T-72 M1 a jako je ve stavebnici).

Vež jsem pouze slepil, trochu vytmelil, ale nemusím nijak měnit její tvar, který odpovídá typu T-72 M.
Pásy mi vyšly trochu krátké, ale mezery mezí články nebudou vidět, protože jsou v části, která bude úplně schovaná pod blatníky.

Další den jsem pokračoval nalepením vší té drobotiny na věž a zejména výrobou (úpravou) čelního pancíře korby.

Po nastříkání základní šedou barvou, odhalení a opravení některých nedostatků je model připraven na nástřik kamuflážní barvy.

Doplňky do dioramat - Model Scene

Na e-dayi jsem se měl možnost blíže seznámit s produkcí české firmy Model Scene, vyrábějící množství doplňků pro tvorbu dioramat a samozřejmě pro železniční modeláře.
Z vyráběného sortimentu mě zaujaly především rostliny, vyřezávané z papíru: kapradí, lopuch, jelení jazyk a pampeliška. Rostliny se vyrábí ve třech velikostech, odpovídající zhruba měřítkům 1/35, 1/48 a 1/72. Na vyzkoušení jsem si koupil jelení jazyk a pampelišku v měřítku 1/48. Zdálo se mi velikostí nejvhodnější.

Na fotografii je jeden jelení jazyk a dvě pampelišky bez květů. V každém balení jsou dvě velikosti rostliny. Jelení jazyk je ten menší, pampelišky jsou obě velikosti. Všechny rostliny jsou přetřené řídkou barvou Vallejo, namíchanou do zhruba obpovídajícího odstínu. Na jelení jazyk by byl možná vhodný i nějaky tmavší wash, protože rostlina ma stonek naznačený drážkou.
Výsledek se mi dost líbí a určitě výrobky této firmy nebudu přehlížet.

88mm FlaK 36/37 - pokračování 2

Úprava pneumatik nedopadla podle mojeho očekávání. I když byly díly v mrazáku několik dní při teplotě -18 stupňů, po vyndání se velmi rychle ohřály na okolní teplotu a tak čas na opracování byl velmi krátký. Nakonec je výsledek "přijatelný", ale určitě ne optimální.

Po slepení lafety kanonu jsem konečně mohl připevnit štít. Bohužel se ukázalo, že nesedí tak, jak by měl. Možná jsem měl zvolit jiný postup stavby, ale takto se mi lafeta lépe barvila a patinovala. Musel jsem část štítu (za kterou je připevněn k lafetě) opět oddělit (za použití hrubé sily) a znovu přilepit na trochu jiné místo a pod jiným úhlem. Naštěstí tato úprava za normální situace není vůbec vidět.

Model je po všech mokrých patinovacích technikách (wash, odřeniny atd) a částečně i s napodobeným zašpiněním podvozku. Chybí mu ješte držák náboje pro automatický nabíječ (jak je mým dobrým zvykem téměř u každého modelu, jsem ho ztratil, ale kupodivu tentokrát jsem ho našel dřív, než jsem si pracně vyrobil náhradu) a vezená výstroj (krumpáče, kladiva atd).
Dalším krokem bude doladění patiny pomocí pigmentů.

88mm FlaK 36/37 - pokračování

Po dlouhé době jsem opět nabral odvahu věnovat se tomuto modelu. Důvodem bylo mimo jiné i to, že nedokončený model zabíral moc místa na pracovní ploše. Také ostatní kolegové modeláři z klubu se (úspěšně) vrhli na dokončování restů.

Dokončil jsem držáky na vezenou výstroj a hlavně klíny na připevnění lafety k zemi. Jsou leptané ze sady Eduard, ale jsou trochu větší, než ty původní ze stavebnice, takže jsem musel opravovat umístění jejich držáků. Také lepení tří kusů leptaného plechu na tyčinku o průměru 1mm natupo a v úhlu 120 stupňů nepatří mezi moje oblíbené činnosti (a to všechno 4 krát).
Ale už je hotovo, model je ve stádiu nástřiku základní kamuflážní barvou připravený na všechny ty triky okolo povrchové úpravy.

Ještě mě čeká jeden problém, a to je odstranění dělicí roviny na pneumatikách, které jsou z měkkého vinylu (nebo podobného materiálu). Momentálně jsou v mrazáku a potom se pokusím je normálně obrousit (dokud nerozmrznou).

Podložka pod model

Každý modelář stavící bojovou techniku po určité době (a samozřejmě po shlédnutí prací jiných modelářů) dospěje k názoru, že model velmi oživí umístění na nějakou podložku s kusem krajiny a podobně. Podložka také velmi pomůže prezentaci modelu na soutěži, nebo výstavě.
Problém nastane tehdy, pokud bytové poměry sotva umožní uložení postavených modelů. Na podložky v tomto připadě prostě není místo.
Pokusil jsem se vyřešit problém univerzální podložkou. Základem je rámeček potřebné velikosti (např. ze smrkových lišt a podobně, se zvolenou povrchovou úpravou) a samotné výměnitelné podložky, jejichž základem je destička z pěnového polystyrénu.

Na podložce vytvoříme svojí oblíbenou metodou univerzální kus krajiny (pro nějakou zeměpisnou oblast). Boky podložky jsou olepeny lesklým kartonem. Jednotlivé podložky se dají lehce zasunout do rámečku a poté vyměnit.
Při návrhu povrchu je třeba mít na zřeteli univerzálnost a vyhnout se velkému zvlnění terénu (aby se dalo na podložku umístit víc modelů) , nebo zobrazení příliš konkrétního místa.

Pokus o univerzání podložku zobrazující území Ruska v létě (např. Kursk a okolí).

Příklad podložky z bojiště někde v západní Evropě.