M3 Stuart Hybrid, dokončení

Celá vrchní část korby je nastříkaná směsí barev Tamiya (zůstala mi namíchaná z předchozího modelu, takže si nepamatuju složení) a porch je rozbitý "post-shadingem" originál Tamiya Olive Drab přímo z lahvičky. Celkový odstín se mi zdál příliš zelený, tak jsem ještě nanesl filtr přírodní umbrou. Na obrázcích to ale stejně není vidět. Po lesklém laku jsem nalepil hvězdy a nápisy (Academy obtisky jsou na dost tlustém filmu a navíc i přes moji snahu stříbřily, takže jsem s s nimi docela užil) a zafixoval matným lakem.

Na matný povrch jsem namaloval pár odřenin a jiné opotřebení provozem (nějak to zaniklo) a lehkým zaprášením Tamiya Buff a pigmenty doladil vzhled. Nakonec jsem přilepil lano a kulomet na věž (tvrdošíjně se bránil a několikrát jsem ho ulomil), domaloval čelní a zadní světla a zasklil je čirou barvou na sklo. Tady je výsledek:

M3 Stuart Hybrid, 3. pokračování

Věž jsem už považoval za dokončenu, když se mi do rukou dostala kniha S. Zalogy "Modelling the M3-M5 Stuart Light Tank". V jedné kapitole popisuje úpravy Academy modelu a jednou z nich je korekce spodní části věže v přední části. Nejprve jsem to chtěl nechat být, ale po prostudování fotografií skutečných strojů jsem dospěl k názoru, že rozdíl je příliš viditelný a tak jsem z miliputu vytvaroval (správněji: pokusil se) chybějící část.
Držák kulometu vzadu na věži by měl být trochu níž, ale to už se mi opravdu nechtělo měnit.
Nasávání vzduchu pro dieselový motor jsem nakonec slepil a vybrousil z plastových tyčinek a přilepil do vyfrézovaného osazení na krytu motoru. Na zadní část jsem dolepil ze zbytků leptů a hliníkového plechu vyrobené uchycení pro sekeru, krumpáč a ostatní vezenou výstroj. Nechám je prázdné, na stroji bude jen lopata.

V dlaším kroku jsem nití sešil vinylové pásy a nastříkal je spolu se spodní částí korby základní tmavě hnědou barvou (Tamiya XF-10 s trochou černé). Dále jsem na spodek nastříkal nepravidelné fleky "hliněnou" barvou Tamiya (tuším XF-72), trochu Migova blátíčka a pigmenty. Gumové části kol a pásů jsou nastříkané naředenou Vallejo Black Grey z hranami zvýrazněnými nějakou středně šedou Humbrolkou (156?).

Kovové části pásu jsem "oreznul" washem siennou pálenou, do které jsem potom přidal ještě hnědooranžový pigment. Nakonec jsem zuby vyleštil "na kov" Migovým pigmentem Gun Metal (dříve jsem používal nastrouhaný grafit a zatím mám pořád pocit, ze to bylo lepší než ten pigment. Ale třeba ho jenom neumím používat). Pásy jsem nasadil tak, že sešitá část je na horní straně hnacích kol, kde není vůbec vidět. Jsou docela napnuté. Model je připravený na nástřik hlavní kamufláže. Zbytek patiny podvozku provedu až na závěr spolu s celkovou patinou celého modelu.

M3 Stuart Hybrid, 2. pokračování

V dlaším kroku jsem se věnoval především věži a vrchní části korby. Jak jsem psal už v předchozím příspěvku, interier věže typu M3 Hybrid se lišil od toho, co nabízí stavebnice. V tanku hybrid byl kanon typu M5, na rozíl od M6 v typu M3A1. Hlavní a nejvíce viditelný rozdíl je v tom, že kanon M5 se ovládal (nebo se mohl ovládat) pomocí ramenní opěrky. Také ochrana u závěru kanonu (breech guard) měla jiný tvar. To vše jsem se pokusil na modelu znázornit. Na pravou stranu obvodu věže jsem ještě doplnil ovládací mechanismus otáčení věže a několik detailů (krabic) na stěny věže.
Celý vnitřek je nastříkaný bílou matnou barvou Tamiya, patinovaný Migovým neutrálním washem. Odřenity jsou vyškrábané špičkou skalpelu až na podkladový zelený plast, nebo domalované černošedou barvou Vallejo.

Na předních blatníchích a krytu motoru jsem odřezal vylisovaná oka pro přichycení vezené výbavy a nahradil je leptanými ze zbytku leptů pro jinou stavebnici. Ze stejného zdroje jsou i dva popruhy na krytu motoru. Dolepil jsem všechny ostatní drobnosti podle návodu. Ochranné kryty předních reflektorů jsem se snažil zbrousit tak, aby byly co nejtenčí. Na schránky na zadních blatnících jsem přidal popruhy z hliníkové folie a z plastu malé podpěry, dvě pod každou schránku. Ztenčil jsem blatníky a pokusil se aspoň trochu zamaskovat nedostatek stavebnice (viz předchozí příspěvek) pomocí pásky z plastu tloušťky 0,2 mm.
Model na fotografii ještě nemá slepenou věž a nemá nasazený kryt kanonu.

Protože předloh modelu byla vybavena naftovým motorem, je nutné třeba upravit vedení vzduchu k filtrům na bocích motorového prostoru. Ukázalo se ale , že to není jednoduchá úloha. Podle zatím dostupné dokumentace by mělo být vedení vzduchu (hadice? trubka?) vodorovná, ale konfigurace stavebnice (výška vzduchových filtrů a výstupku z otvorem a mřížkou pro vstup vzduchu) zatím způsobuje, že vedení je vždy výrazně šikmo. Zřejmě se neobejdu bez většího řezání a broušení, ale nejprve musím sehnat dostatečně detailní fotografie nebo výkresy tohoto místa.